Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 25/03

Usnesení

Ústavního soudu ze dne 2. července 2003

sp. zn.

ve věci návrhu P. Ch. na vydání rozhodnutí o tom, že postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské Unii nebyl v souladu s právními předpisy České republiky.

VýrokNávrh se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, odeslaným z pošty Praha l dne 24. 6. 2003, navrhl P. Ch. (dále jen "navrhovatel"), aby Ústavní soud vydal rozhodnutí o tom, že postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské Unii nebyl v souladu s právními předpisy České republiky. Svůj návrh odůvodnil tvrzením, že ani ústavní ani prováděcí předpis nestanovil, že podmínkou práva hlasovat nebo jeho výkonu je trvalý pobyt na území České republiky. Právo hlasovat tedy měli i občané České republiky starší osmnácti let, kteří nejsou přihlášeni k trvalému pobytu na území České republiky, nemají ani trvalé bydliště v zahraničí, pokud jim ve výkonu práva nebránila některá z překážek výslovně jmenovaných v zákonu o provádění referenda. Neexistence adresy trvalého pobytu na území České republiky není mezi těmito překážkami uvedena. Zákon o provádění referenda tedy opomenul podle navrhovatele tu část občanů České republiky oprávněných hlasovat v referendu, kteří nemají ani adresu trvalého pobytu v České republiky ani bydliště v zahraničí. Výsledkem byla situace, že část občanů oprávněných hlasovat v referendu nemohla své právo vykonat, protože stát pro výkon tohoto práva nevytvořil administrativní podmínky a neexistoval postup, jakým by občan mohl tuto nezákonnost napravit. Navrhovatel sám patří mezi ty občany, kterému okrsková volební komise postupující podle zákona o provádění referenda neumožnila vykonat ústavní právo a hlasovat v referendu.

Návrh, který si navrhovatel sepsal sám, nesplňuje některé formální náležitosti, požadované zejména v ustanovení , o Ústavním soudu, pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. V řízení před Ústavním soudem platí pro jeho účastníky též povinné zastoupení advokátem podle , ve znění pozdějších předpisů. Tento požadavek návrh navrhovatele rovněž nesplňuje. Za této situace zvažoval Ústavní soud, zda je namístě vyzývat navrhovatele k odstranění vad jeho návrhu či přistoupit rovnou k jeho projednání.

, ve znění druhé části , o provádění referenda, stanoví v , že návrh na vydání rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii nebo se zákonem vydaným k jeho provedení, může podat každý občan oprávněný hlasovat v referendu, a to nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž skončilo hlasování o referendu. Podle , ve znění , projedná Ústavní soud návrh podle odstavce 1 mimo pořadí, ve kterém je obdržel, a bez zbytečného odkladu.

Návrh navrhovatele v podobě, ve které Ústavnímu soudu došel, lze tedy považovat za návrh podle , ve znění Na základě shora citovaného téhož zákona přistoupil Ústavní soud bezodkladně k projednání návrhu.

Základem právní úpravy referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je ústavní , o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně ústavního , České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Podle tohoto zákona právo hlasovat v referendu má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let. Uvedený ústavní zákon v stanoví, že zákon upraví další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu, jakož i podrobnosti navrhování, vyhlašování a provádění referenda a vyhlašování jeho výsledku.

Zákonem vydaným na základě shora citovaného zmocňujícího je , o provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii a o změně některých zákonů (zákon o provádění referenda). Ten v stanoví, že referendum se koná tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva ve stálých volebních okrscích a samostatných volebních okrscích, vytvořených podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí na území České republiky ( ).

Oprávněným občanem podle a 2 zákona o provádění referenda je občan zapsaný ve stálém nebo zvláštním seznamu voličů. Stálý seznam voličů vede podle odst. l , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, příslušný obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Místem trvalého pobytu se rozumí podle , o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je podle zvláštního právního předpisu určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Zvláštní seznam oprávněných voličů vedou podle zákona o provádění referenda příslušné obecní úřady pro ty oprávněné občany, kteří nejsou v jejich územním obvodu přihlášeni k trvalému pobytu, popřípadě nemohou z důvodů uvedených v písmenech a) až c) hlasovat v okrsku, v jehož stálém seznamu jsou zapsáni, a kteří a) vykonávají v obvodu obce, v hlavním městě Praze nebo v územně členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo městského obvodu (dále jen "obec") základní nebo náhradní vojenskou službu, b) jsou ve zdravotnickém zařízení, odborném léčebném u nebo v obdobném u nebo zařízení, c) jsou v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody, nebo d) hlasují na hlasovací průkaz.

Z toho vyplývá, že právo hlasovat v referendu bylo vázáno na podmínky hlasovacího práva, které upřesnil ve shora naznačeném směru zákon o provádění referenda. Znamená to, že právo hlasovat v referendu měl každý občan České republiky (oprávněný občan), pokud splnil shora uvedené podmínky zákona o provádění referenda, vydaného na základě ústavního

Navrhovatel ve svém návrhu tvrdí, že postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské Unii nebyl v souladu s právními předpisy České republiky, což opírá o skutečnost, že mu příslušná okrsková komise neumožnila v referendu hlasovat v podstatě proto, že neměl trvalý pobyt na území České republiky. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že podle je adresa trvalého pobytu věcí občana a občan také může svůj trvalý pobyt na území České republiky zrušit z vlastního rozhodnutí a bez administrativního řízení, nemusí tedy mít trvalý pobyt na území České republiky, i když je jejím občanem.

K tomu je nutno podotknout, že pokud občan učiní svobodně takovéto rozhodnutí, musí počítat také s důsledky, které eventuálně z tohoto rozhodnutí vyplynou. S trvalým pobytem občana je totiž spojena realizace některých práv, mezi něž patří i realizace práva volebního či práva hlasovat v referendu, protože zápis do příslušného volebního seznamu provádějí obecní úřady příslušné podle místa trvalého pobytu občana.

Podstatou návrhu navrhovatele je nesouhlas s postupem okrskové komise volebního obvodu č. 14/415, který si zvolil proto, že je příslušný pro adresu ohlašovny, kde ohlašoval zrušení svého trvalého pobytu na území České republiky. Okrsková komise postupovala v souladu s ustanovením § 24 odst. 3 a 5 zákona o provádění referenda. Bylo totiž na navrhovateli prokázat, že má právo hlasovat. Nebylo mu umožněno hlasovat proto, že nesplnil podmínky zákona o provádění referenda, neboť nebyl zapsán ani ve stálém ani ve zvláštním seznamu oprávněných voličů. V této souvislosti pokládá Ústavní soud za vhodné poukázat na ustanovení zákona o provádění referenda, podle kterého pro soudní ochranu ve věcech stálého seznamu platí obdobně . Navrhovatel tedy mohl využít, pokud nebyl zapsán v příslušném seznamu, soudního přezkumu v rámci správního soudnictví podle , , což neučinil. Problematika zápisu do příslušného volebního seznamu musí být vyřešena především cestou správního řízení podle shora uvedeného zákona, což vyplývá z principu subsidiarity, kterým se Ústavní soud řídí při svém rozhodování.

Zákon č. 114/12003 Sb. nabyl účinnosti dne 25. 4. 2003, tj. dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, referendum proběhlo ve dnech 13. a 14. 6. 2003, takže navrhovatel měl dostatek času na to, aby si dal své záležitosti do pořádku.

Ze shora uvedených skutečností je zřejmé, že navrhovatel nesplnil podmínky , tedy nebyl a není "oprávněným občanem" ve smyslu uvedeného zákona. Za této situace není ani aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení o nezákonnosti postupu v referendu podle , ve znění , protože zmíněné ustanovení dává toto právo pouze občanovi oprávněnému hlasovat v referendu. Jedná se tedy o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou k jeho podání podle , ve znění pozdějších předpisů.

Výkon volebního (hlasovacího) práva je natolik důležitý, že je nezbytné stanovit pro realizaci tohoto práva pevná pravidla. Uvedenou skutečnost potvrzuje i věta druhá d, podle které podmínky výkonu volebního práva stanoví zákon. Takováto pravidla stanovil zákon o provádění referenda na základě zmocňovacího ústavního Postup při provádění referenda, stanovený , byl tedy v souladu s ústavním i v souladu se shora citovaným d. Znamená to, že i v případě, pokud by návrh byl podán osobou oprávněnou, musel by jej Ústavní soud zamítnout podle , ve znění , protože postup při provádění referenda byl v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské Unii a se zákonem vydaným k jeho provedení.

Na základě shora uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že v tomto případě jsou dány podmínky pro odmítnutí návrhu podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého senát, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením návrh zamítne, jestliže shledá u návrhu podaného podle až 4 nebo podle a důvody k odmítnutí podle odstavce 1 nebo podle písmene a). Proto Ústavní soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku.