Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 179/03

Ústavní soud rozhodl dne 3. července 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti M. p., s. r. o., zastoupené JUDr. J. Š., advokátem, proti exekučním příkazům ze dne 10. října 2002 č. j. Ex 243/01 a ze dne 13. června 2003 č. j. Ex 243/02-1, obou vydaných JUDr. I. E., Exekutorský úřad Praha 8, podané spolu s návrhem na zrušení ustanovení a , exekučního řádu, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem podaným Ústavnímu soudu faxem dne 4. dubna 2003 a písemně doplněným podáním doručeným soudu dne 7. dubna 2003, se stěžovatelka domáhá zrušení exekučních příkazů ze dne 10. října 2002 č. j. Ex. 243/01 a ze dne 13. června 2003 (vzhledem k doručení daného exekučního příkazu stěžovateli dne 4. února 2003, jde o chybu v psaní, resp. o jinou zřejmou nesprávnost) č. j. 243/02, obou vydaných JUDr. I. E., soudním exekutorem pro Prahu 8. Spolu s předmětnou ústavní stížnosti dle stěžovatelka podává návrh na zrušení ustanovení a , exekučního řádu. Uvedeným rozhodnutím obecného soudu se cítí být dotčena v základním právu na spravedlivý proces dle d (dále jen "") a dle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Porušení uvedeného základního práva namítá s poukazem na ustanovení obč. zák., kdy, dle jejího přesvědčení protiprávně, obecné soudy na základě skutkových zjištění v provedeném důkazním řízení neshledaly důvodnost nezrušení a nevypořádání spoluvlastnictví z důvodů zvláštního zřetele hodných. Tenor ústavní stížnosti spočívá ve tvrzení, že výkon rozhodnutí předmětnými exekučními příkazy směřoval vůči majetku třetí osoby, tj. nikoli povinného.

Na základě výzvy Ústavního soudu podle a odst. l , ve znění pozdějších předpisů, podal k předmětné ústavní stížnosti vyjádření účastník řízení, JUDr. I. E., Exekutorský úřad Praha 8. Uvádí v něm, že povinný, takto stěžovatel v řízení před Ústavním soudem, je podílníkem obchodní společnosti M. p., s. r. o., přičemž prodej podílu v této obchodní společnosti a s ním spojených materiálních hodnot se opírá o ustanovení a ve spojení s exekučního řádu, a to v návaznost i na ustanoven í Účastník řízení dále ke svému vyjádření přiložil fotokopii usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. března 2003 č. j. -56, jímž bylo odloženo provedení předmětné exekuce v důsledku podání excindační žaloby stěžovatelem.

Dle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný a nestanoví-li tento zákon jinak. Nepřípustnost v řízení o ústavních stížnostech je pak dána deficitem naplnění podmínek plynoucích ze zásady subsidiarity (), a to není-li dán důvod pro výjimku z uvedené zásady ().

Procesním institutem uplatnění práva, jehož ochrany se stěžovatel domáhá v řízení o ústavní stížnosti před Ústavním soudem, je excindanční (vylučovací) žaloba dle , kterou stěžovatel podal v předmětné věci u Obvodního soudu pro Prahu 10, a na jejímž základě je vedeno u tohoto soudu řízení sp. zn. o vyloučení věci z exekuce. Uvedený postup Ústavní soud považuje za efektivní procesní prostředek k ochraně práva. Na základě daného závěru nezbylo, než předmětnou ústavní stížnost z důvodu nepřípustnosti dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Dle ustálené judikatury Ústavního soudu (usnesení

sp. zn.

a další) návrh na zrušení právního předpisu, podaný dle , sdílí osud ústavní stížnosti, je-li tato z procesních důvodů odmítnuta dle , ve znění pozdějších předpisů. Pro uvedené Ústavní soud dle ve spojení s , ve znění pozdějších předpisů, návrh na zrušení ustanovení a , exekučního řádu, jako nepřípustný odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. července 2003