Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 186/03

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti Ing. P. P. a I. P., právně zastoupených advokátem JUDr. R. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2003, č.j. -166, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ústavnímu soudu byla dne 28. 3. 2003 doručena ústavní stížnost stěžovatelů, ve které žádají zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo odmítnuto jako nepřípustné jejich odvolání proti rozsudku pro zmeškání vydaného Obvodním soudem pro Prahu 4 dne 26. 1. 2000 [ -37], jímž byla stěžovatelům uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně částku 445 966,- Kč s příslušenstvím, včetně nákladů řízení. V odvolání stěžovatelé namítali, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání. Stěžovatelé tvrdí, že napadeným rozhodnutím byl porušen y ČR, d (dále jen " ") a y.

Soudce zpravodaj nejprve zjišťoval, zda je návrh ústavní stížnosti způsobilý věcného projednání Ústavním soudem [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")]. Dotazem u Nejvyššího soudu bylo zjištěno, že rozhodnutí napadené ústavní stížností napadli stěžovatelé dovoláním, kterému byla přidělena sp. zn. . Věc nebyla do dnešního dne Nejvyšším soudem rozhodnuta. Dále bylo dotazem u Městského soudu v Praze zjištěno, že usnesení napadené ústavní stížností bylo napadeno taktéž žalobou pro zmatečnost. Žalobě byla přidělena sp. zn. a věc nebyla do dnešního dne rozhodnuta.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y [ zákona]. Soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento jinak [ zákona]. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž se za takový prostředek nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení [ ]. Rozhodnutím svého pléna ze dne 21. 1. 2003, vyhlášeným pod číslem 32/2003 Sbírky zákonů ČR, Ústavní soud upustil od většinové praxe soudců Ústavního soudu, předpokládající ve výše popsané procesní situaci souběžné podání mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí obecných soudů, a to s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva.

Napříště budou soudci a senáty Ústavního soudu vykládány přípustnost a lhůta k podávání ústavní stížnosti, o které Ústavní soud rozhoduje podle písm. d) y, v případě jejího souběhu s mimořádnými opravnými prostředky s výjimkou obnovy řízení, takto:

1. V případě podání mimořádného opravného prostředku bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení.

2. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku s výjimkou obnovy řízení bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.

S ohledem na výše uvedené stanovisko bylo nutno za rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje, považovat rozhodnutí o podaných mimořádných opravných prostředcích. Ústavní stížnost, která nenapadala poslední prostředek, který k ochraně práva poskytuje [ zákona], nemohla být věcně přezkoumána pro existenci nepřekonatelné procesní překážky. Na okraj se dodává, že napadené usnesení o odmítnutí odvolání obsahuje vadné poučení o tom, že proti tomuto usnesení není dovolání přípustné, ačkoli soud podle odůvodnění rozhodoval dle znění účinného do 31. 12. 2000, kdy bylo ex lege přípustné dovolání proti usnesení o odmítnutí odvolání [ , ve znění účinném do 31. 12. 2000 ve spojení s ust. bodu 17., hlavy I., části dvanácté ].

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona].

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné [§ 43 odst. 3 zákona].

V Brně dne 8. července 2003

Vojtěch Cepl

soudce zpravodaj