Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 108/03

Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Tělovýchovné jednoty, zastoupené JUDr. T. N., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2002, čj. -30, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 2. 2003, se Tělovýchovná jednota (dále jen "stěžovatelka") domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 12. 2002, čj. -30, kterým byl odmítnut její opravný prostředek proti rozhodnutí Okresního úřadu Náchod ze dne 20. 5. 2002, čj. PÚ 782/99/R3-ing.Dí. Posledně uvedeným rozhodnutím okresní úřad rozhodl podle , ve znění pozdějších předpisů ("zákon o půdě"), o restitučních nárocích J. S. a L. S. na zemědělský majetek v k. ú. Velká Jesenice. Krajský soud opravný prostředek odmítl po zjištění, že stěžovatelka nebyla v předcházejícím řízení účastníkem.

Stěžovatelka tvrdí, že napadeným usnesením bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces zakotvené v a 2 d ("Listina"). V odůvodnění své stížnosti podrobně zrekapitulovala dosavadní průběh řízení. Vyjádřila přesvědčení, že byla účastníkem správního řízení před pozemkovým úřadem, toto její postavení však nebylo respektováno a práva účastníka řízení jí byla odňata. Ani krajský soud toto pochybení, dle jejího názoru, neodstranil, čímž zasáhl do jejích ústavních práv.

Krajský soud v Hradci Králové, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že podstata věci spočívá v tom, zda stěžovatelka měla být účastníkem předmětného restitučního řízení či nikoliv. Krajský soud dospěl, v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu, k závěru, že s odkazem na § 9 odst. 8 zákona o půdě jí toto postavení nepříslušelo, a proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku napadeného usnesení. Důvody jsou podrobně rozebrány v jeho odůvodnění. Závěrem navrhl, aby Ústavní soud ústavní stížnost odmítl.

Ústavní soud si dále vyžádal spis Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn.

, a poté, co se seznámil se shromážděnými podklady pro rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout, a to

z důvodů, které jsou jasně a srozumitelně popsány již v odůvodnění ústavní stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, jež odpovídají ustálené judikatuře obecných soudů i judikatuře Ústavního soudu, a na něž Ústavní soud odkazuje. Pokud tedy

v daném případě stěžovatelka nebyla účastníkem předchozího řízení (§ 9 odst. 8 zákona

o půdě), nemohlo dojít napadeným usnesením krajského soudu o odmítnutí jejího opravného prostředku k zásahu do jejího ústavně zaručeného základního práva na spravedlivý proces a na soudní přezkum zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy zakotveného v a 2 y.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. července 2003