Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 369/02

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. A. B., JUDr. Š. K., bytem a JUDr. V. J., zastoupených Mgr. V. E., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2002, čj. -122,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 6. 2002 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2002, čj. -122, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2001, čj. -87. Posledně uvedeným rozsudkem byl zamítnut jejich návrh na určení, že žalovaní 1) - 5) (mezi nimi i stěžovatelé) jsou vlastníky každý ideální 1/5 specifikovaných nemovitostí v k.ú. M. Stěžovatelé tvrdí, že obecné soudy jim neposkytly ochranu a nevypořádaly se s jimi uplatněnou námitkou vydržení.

Krajský soud v Ostravě, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že ústavní stížnost pokládá za nedůvodnou a odkázal na odůvodnění napadeného rozsudku.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. , z něhož zjistil, že proti napadenému rozsudku krajského soudu podali stěžovatelé dovolání. Z toho důvodu dopisem ze dne 24. 9. 2002 (doručení vykázáno dne 25. 9. 2002) právní zástupkyni stěžovatelů sdělil, že o ústavní stížnosti rozhodne poté, co obdrží kopii rozhodnutí dovolacího soudu.

Dne 4. 6. 2003 obdržel Ústavní soud kopii rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2003, čj. -79. Tímto rozsudkem dovolací soud zrušil ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2002, čj. -122 i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2001, čj. -87, a věc vrátil Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. V důsledku těchto skutečností nastal stav, kdy věc stěžovatelů bude znovu projednávána obecnými soudy. Stěžovatelé tudíž nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje a jejich ústavní stížnost je nepřípustná ve smyslu ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. června 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj