Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 214/03

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla, a soudců JUDr. Jiřího Malenovského a JUDr. Antonína Procházky v právní věci navrhovatelky JUDr. Z. K., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 1. 2003, sp. zn. , a o návrhu na zrušení ustanovení a odst. 3 , , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 11. 4. 2003 doručena ústavní stížnost podaná jménem Mgr. M. Ř., která směřovala proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Spolu s ní byl podán návrh na zrušení ustanovení a odst. 3 , . Ústavní stížnost byla podepsána pouze JUDr. Z. K. Z podané ústavní stížnosti nevyplývalo, že je oprávněna na základě plné moci jednat jménem Mgr. Ř., neboť žádná plná moc jím event. udělená přiložena nebyla a nebyla ani jinak prokázána. Ústavní soud proto JUDr. Z. K. vyzval, aby ve lhůtě k tomu určené doložila Ústavnímu soudu řádnou plnou moc, udělenou v souladu s příslušnými ustanoveními , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Nicméně, ani po této výzvě nebyla taková plná moc Ústavnímu soudu zaslána.

Vzhledem k výše uvedené skutečnosti nutno mít za to, že ústavní stížnost podala svým jménem právě JUDr. Z. K. jako navrhovatelka. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost může podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním zákonem. V předmětné věci je však z přiloženého rozhodnutí Krajského soudu v Brně jednoznačně patrno, že navrhovatelka nebyla účastníkem řízení, v jehož rámci bylo toto rozhodnutí vydáno (v obdobné věci viz i sp. zn ).

S ohledem na uvedené skutečnosti nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

K návrhu na zrušení ustanovení a odst. 3 , , Ústavní soud uvádí, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu, vzneseného ve smyslu , ve znění pozdějších předpisů. Návrh na zrušení právního předpisu "sdílí osud" ústavní stížnosti. Je proto možné se jím meritorně zabývat pouze tehdy, pokud ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené procesní náležitosti. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( a 2 citovaného zákona) neodůvodněně přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění nemají, neboť nejsou ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni (srov. např.

).

Ústavní soud proto návrh na zrušení ustanovení a odst. 3 , , spojený s ústavní stížností, mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků taktéž odmítl, a to podle ustanovení , ve spojení s ustanovením , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. června 2003 Vojtěch Cepl

předseda senátu