Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 105/03

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Česká republika-M. f. zastoupeného JUDr. T. C., advokátem, proti rozsudku Vrchního osudu v Praze ze dne 19. 11. 2002, čj. -88,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í

Ve včas podané ústavní stížnosti napadá stěžovatel v záhlaví tohoto usnesení uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který v řízení o správní žalobě žalobce S., s.r.o., rozhodl dne 19. 11. 2002, rozsudkem čj. -88, tak, že zrušil rozhodnutí ministra financí ze dne 17. 12. 2001, čj. 10/104907/2001 a rozhodnutí M. f. ze dne 14. 11. 2001, čj. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Z usnesení Vrchního soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že tento soud v právní věci žalobce S., s.r.o. v žalobě proti rozhodnutí stěžovatele ze dne 17. 12. 2001, čj. 10/104 907/2001 a rozhodnutí ze dne 14. 11. 2001, čj. , zrušil napadená rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

Ze spisu Vrchního soudu v Praze sp. zn. , soudce zpravodaj zjistil, že žalobce S., s.r.o., se cestou správní žaloby domáhala přezkoumání rozhodnutí M. f. ČR ze dne 14. 11. 2001, čj. a souvisejícího rozhodnutí ministra financí ze dne 17. 12. 2001, čj. .

Soudce zpravodaj, aniž by se zabýval meritem věci ve smyslu ústavní stížnosti, rozhodl o odmítnutí stížnosti s ohledem na právní závěr, vyslovený ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 9. 11. 1999 sp. zn. , ve kterém se uvádí, že správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu, a to z toho důvodu, že definičním znakem pojmu ústavní stížnosti, dle písm. d)y, jakož i , je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Z toho tedy vyplývá, že aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti je pouze subjekt, jenž disponuje způsobilostí být nositelem základních práv a svobod. M., v daném případě však vystupuje jako orgán veřejné moci a nedisponuje právní subjektivitou, neboť zastupuje v této věci stát, který jako subjekt veřejného práva či nositel veřejné moci není a nemůže být současně subjektem základních práv a svobod.

Ve smyslu ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, musela být tedy ústavní stížnost odmítnuta, neboť se jedná o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. června 2003