Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
45375.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 60/03
Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatelů B. K. a A. K. oba zastoupeni Mgr. E. P., advokátem proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2002, čj. 25 Co 432/2002 -168,
t a k t o :
N á v r h s e o d m í t á .
O d ů v o d n ě n í
Navrhovatelé se návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, doručeným Ústavnímu soudu dne 5. 2. 2003, doplněným podáním ze dne 11. 3. 2003, domáhali zrušení usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2002, čj. 25 Co 432/2002 -168, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2002, čj. 9 C 116/2001 -163. Namítali, že napadeným usnesením bylo zasaženo do jejich základního práva na právní pomoc v řízení před soudy, daného jim čl. 37 Listiny základních práv a svobo d (dále jen "Listina ") a tím i do práva na soudní ochranu, daného čl. 36 Listin y.
Ze spisu Okresního soudu v Hradci Králové, který si vyžádal, Ústavní soud zjistil, že dne 22. 1. 2001 podal žalobce Komerční banka, a.s. se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 žalobu proti navrhovatelům o zaplacení částky 2.110.725,30,- Kč, na základě ručitelského prohlášení ke smlouvě o úvěru.
Okresní soud vydal ve věci dne 10. 4. 2001 platební rozkaz čj. 15 Ro 89/2001 -53, kterým uložil žalovaným zaplatit žalovanou částku a náklady řízení. Navrhovatelé napadli uvedený platební rozkaz včas odporem. Soud proto pokračoval v řízení. Dne 14. 8. 2002 navrhovatelé požádali okresní soud o ustanovení zástupce, neboť nejsou schopni si zajistit odborné zastoupení ve sporu pro své majetkové a sociální poměry.
Okresní soud v Hradci Králové usnesením ze dne 23. 10. 2002 čj. 9 C 116/2001 -163, návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Rozhodnutí odůvodnil tím, že v souladu s ust. § 138 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř. ") musí být pro ustanovení zástupce či zástupce z řad advokátů dány u žalovaného předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pro hodnocení majetkových a sociálních poměrů dotčeného účastníka nejsou směrodatné pouze finanční prostředky, s nimiž může volně nakládat, ale i jeho schopnosti si tyto prostředky opatřit a dále celkový rozsah jeho movitého i nemovitého majetku. Předpokládané výdaje každého žalovaného by činily cca 67.492,- Kč. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že v průběhu řízení žalovaný B. K. daroval pozemky v administrativní ceně 2 mil. Kč (tržní cena 8 mil. Kč) a převedl na svou dceru obchodní podíl ve společnosti ABK Reality, s.r.o. Oba žalovaní mají příjmy ze závislé činnosti a jsou spoluvlastníky bytové jednotky v k.ú. Hradec Králové. Jejich majetkové a sociální poměry s přihlédnutím k předpokládaným výdajům na odměnu advokáta za zastupování a soudní poplatek z odvolání neodůvodňují, aby jim soud přiznal osvobození od soudních poplatků, jakožto "právo chudých". Pokud byl žalovaný B. K. v průběhu řízení schopen darovat nemovitosti, je v jeho majetkových možnostech opatřit si finanční prostředky na odměnu advokáta, popř. i soudní poplatek. Při hodnocení majetkových a sociálních poměrů žalovaných soud přihlédl nejen k příjmům žadatelů, ale i k majetku, kterého se žalovaný B. K. v průběhu řízení postupně zbavoval. Pokud žalovaný v průběhu řízení majetek bezúplatně převedl, tedy zbavil se možnosti získat finanční prostředky, nelze tuto skutečnost prezentovat jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky. Uvedené usnesení napadli navrhovatelé odvoláním. V něm namítali, že dotčené pozemky byly převedeny bezúplatně na Město Hradec Králové proto, že při úplatném převodu by je značně zatížila daň z převodu nemovitostí. Ani převod podílu v obchodní společnosti nešlo provést za úplatu, protože společnost byla ve ztrátě a neměl o ni nikdo zájem. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 29. 11. 2002, čj. 25 Co 432/2002 -168, rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. V odůvodnění rozhodnutí se ztotožnil se závěry, které učinil soud I. stupně, že ani u jednoho ze žalovaných nebyly splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 o.s.ř. ) a tudíž ani k ustanovení zástupce (§ 30 odst. 1 o.s.ř. ), či zástupce z řad advokátů (§ 30 odst. 2 o.s.ř. ).
Uvedený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové napadli navrhovatelé včas ústavní stížností. V ní namítali, že postupem soudů jim bylo odepřeno ústavně zaručené právo na právní pomoc (čl. 37 Listin y) a tím i právo na soudní ochranu (čl. 36 Listin y). Jejich majetkové a sociální poměry jim totiž neumožňovaly zaplatit advokáty požadovanou částku za zastupování, ani zálohu na odměnu advokátovi.
Krajský soud v Hradci Králové, jako účastník řízení, k výzvě Ústavního soudu podle § 42 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Ústavní soud, pro prostudování spisového materiálu a zvážení všech okolností případu, dospěl k závěru, že návrh je zjevně neopodstatněný.
Na tomto místě je třeba uvést, že Ústavní soud ČR je si vědom skutečnosti, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 , čl. 90 Ústav y ČR). Nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. To ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listin y a pokud napadeným rozhodnutím nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou kterou je ČR vázána. Z obsahu stížnosti vyplývá, že navrhovatelé se domáhají v plném rozsahu přezkoumání rozhodnutí napadeného ústavní stížností a tak, jako by Ústavní soud byl dalším stupněm v hierarchii obecných soudů. Argumenty, ve stížnosti uvedené, jen opakují argumenty, kterými se zabývaly obecné soudy a s nimiž se v odůvodnění řádně vypořádaly. Právo na právní pomoc v řízení před soudy je dáno čl. 37 odst. 2 Listin y. Povinnost plynoucí státu z tohoto ústavně zaručeného práva je zabezpečena zákonem stanoveným způsobem v civilním řízení především § 30 ve spojení s § 138 o.s.ř. V řízení před soudy je tak občanovi, který nemá dostatek finanční prostředků, dána určitá možnost získat momentálně bezplatnou právní pomoc v případě nutné obhajoby v trestním řízení a v občanskoprávním řízení tam, kde rozhodne předseda senátu, že účastník by měl být zastoupen advokátem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudních poplatků, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá řízení, sociálním poměrům a zdravotnímu stavu žadatele. Základním předpokladem by měla být nemajetnost, tedy absence jakéhokoliv zpeněžitelného majetku a aktiv s výjimkou předmětů základní potřeby a dále absence osob, které by vůči žadateli byly povinny výživou. Ze spisového materiálu vyplývá, že všemi uvedenými aspekty se obecné soudy při svém rozhodování zabývaly. Pokud navrhovatelé nabízejí k prokázání, že soudy postupovaly nesprávně, důkazy jinými soudními spisy, Ústavní soud zjistil, že tyto důkazy navrhovatelé nenabídli v rámci řízení před obecnými soudy a proto nelze těmto soudům vyčítat, že k nim nepřihlédly. Obecné soudy se pečlivě zabývaly majetkovými a sociálními poměry navrhovatelů, provedly v tomto směru řadu důkazů, které hodnotily v souladu s ust. § 132 o.s.ř. Své rozhodnutí obsáhle a podle přesvědčení Ústavního osudu i přesvědčivě odůvodnily. Ze skutečnosti, že navrhovatelé mají na věc jiný názor, nelze vyvodit, že by napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo zasaženo do jejich základního práva daného čl. 37 odst. 2 Listin y.
Stejně tak Ústavní soud neshledal v souzené věci zásah do základního práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listin y). Navrhovatelům nebylo bráněno, aby se domáhali svého práva u obecného soudu, soudy se jejich věcí zabývaly a postupovaly přitom v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř. , tedy ústavně konformním způsobem.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Ústavní soud k závěru, že napadeným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2002, čj. 25 Co 432/2002 -168, nebylo zasaženo do základních práv navrhovatelů, daných ústavními zákony nebo mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána a nezbylo mu než návrh podle § 43 odst. 2 písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněný, odmítnout.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. května 2003
JUDr. Pavel Holländer
předseda senátu