Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 139/03

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. P., zastoupeného JUDr. E. K., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 9. 10. 2002, čj. - 165,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Pan J. P. (dále jen "stěžovatel") se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2003, domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku s odůvodněním, že jednáním soudů prvního i druhého stupně bylo porušeno jeho právo vlastnit majetek a mít zaručen stejný zákonný obsah a ochranu tohoto vlastnictví jako ostatní vlastníci. Bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, který nebyl, podle jeho názoru, spravedlivý. Stěžovatel uvedl, že již nemá jinou možnost docílit nápravy nespravedlivých rozhodnutí obecných soudů a na podání dovolání nemůže vynaložit částku 40 000,-- Kč, kterou mu předběžně spočítala advokátní kancelář.

Z přiloženého rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci (dále též "odvolací soud"), ze dne 9. 10. 2002, čj. - 165, a ze samotné ústavní stížnosti, zjistil Ústavní soud, že stěžovatel vystupoval ve sporu o vypořádání podílového spoluvlastnictví k označeným nemovitostem v katastrálním území Bratříkov, obec Pěnčín, jako žalovaný. Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 25. 10. 2000, čj. - 77, podílové spoluvlastnictví stěžovatele a žalobců k těmto nemovitostem zrušil. K odvolání stěžovatele odvolací soud usnesením ze dne 27. 3. 2001, čj. - 100, zrušil označený rozsudek okresního soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Okresní soud v Jablonci nad Nisou v dalším řízení rozsudkem ze dne 22. 5. 2002, čj. - 148, zrušil podílové spoluvlastnictví stěžovatele a žalobkyně J. B. k označeným nemovitostem, spoluvlastnické podíly ve výši 10/12 přikázal do vlastnictví žalobkyně. Žalobu J. B. (druhého žalobce) na vypořádání podílového spoluvlastnictví k těmto nemovitostem zamítl. Po odvolání stěžovatele odvolací soud uvedený rozsudek Okresního soudu v Jablonci nad Nisou změnil rozsudkem ze dne 9. 10. 2002, čj. - 165, tak, že podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zrušil a přikázal je celé do společného jmění žalobcům, kterým uložil povinnost vyplatit žalovanému stěžovateli solidárně vypořádací podíl ve výši 237 500,-- Kč. V poučení o opravných prostředcích odvolací soud uvedl, že proti jeho rozsudku lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozsudku.

Proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 9. 10. 2002, čj. - 165, stěžovatel dovolání nepodal .

Ústavní soud nejprve přezkoumal formální náležitosti podané ústavní stížnosti, mj. se zabýval její přípustností. Podle ustanovení písm e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), soudce zpravodaj, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Jak vyplývá ze shora uvedených zjištění, stěžovatel proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, dovolání nepodal, ačkoli toto dovolání bylo přípustné podle ( , ve znění pozdějších předpisů). Ze shora uvedeného průběhu řízení je zřejmé, že stěžovatel všechny procesní prostředky nevyčerpal.

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako návrh nepřípustný [ustanovení , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. května 2003

JUDr. František Duchoň, v. r.

soudce Ústavního soudu