Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 773/02

Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatelky I. J., zastoupené JUDr. Ing. P. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. září 2002 sp. zn. , Městského soudu v Praze ze dne 14. června 2000 sp. zn. a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 10. srpna 1999 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označených rozsudků s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zaručených a d, y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázala na chování žalovaných spoluvlastnic nemovitosti, jež neumožnilo pronájem nebytových prostor a jí, jako spoluvlastnici, pak způsobilo škodu ve výši ušlého zisku z pronájmu, který mohl být jinak uskutečněn. Vyslovila přesvědčení, že právní názor soudů, týkající se postavení a oprávnění většinových spoluvlastnic, nepovažuje za správný, když by jim umožňoval jednání, kterým by nebyla šetřena práva spoluvlastníka menšinového.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , odst. 2, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , jímž bylo rozhodnuto dne 19. září 2002 o dovolání, jako posledním procesním prostředku zákonem k ochraně tvrzeného práva stěžovatelce poskytnutém, zásah do práv, kterých se tato v ústavní

stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud se v odůvodnění rozsudku vypořádal s námitkami uplatněnými v dovolání a vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč shledal rozsudek odvolacího soudu správným - jeho aplikaci ustanovení § 139 odst. 2, odst. 3, a § 420 odst. 1, odst. 3 obč. zák. při hodnocení práv spoluvlastníků a případných předpokladů pro jejich odpovědnost za škodu. Na odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ČR lze v dalším zcela odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. dubna 2003