Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 677/02

Ústavní soud rozhodl dne 24. dubna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vladimíra Čermáka, ve věci M. K., zastoupeného JUDr. Č. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. července 2002 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. července 2002 sp. zn. , odůvodnil ústavní stížnost tím, že se rozhodnutím soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR o snížení příspěvku za službu, cítí dotčen na právech, zaručených mu , a , 2d, Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, a písm. c) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, jakož i , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na náplň činnosti, kterou vykonával jako příslušník Státní bezpečnosti a kterou považuje za službu své vlasti ve smyslu Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, proto krácení výsluhového příspěvku za dobu této činnosti považuje za zásah orgánu veřejné moci do jeho základních práv.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. července 2002 sp. zn. zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal na základě žaloby proti Ministerstvu vnitra jeho rozhodnutí ze dne 1. listopadu 1999 č. j. EKO-17-76/10-99 a v odůvodnění rozsudku se vypořádal se všemi námitkami, uplatněnými stěžovatelem v žalobě. Z obsáhlého odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že byly shromážděny, provedeny a hodnoceny důkazy nezbytné pro zjištění skutkového stavu, nedošlo k pochybení ani při výkladu či aplikaci příslušných ustanovení a Na toto odůvodnění lze v dalším proto zcela odkázat.

S ohledem na výše uvedené byl návrh dle , ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. dubna 2003