Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 698/02

Ústavní soud rozhodl dne 7. dubna 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti P.P., zastoupeného JUDr. M. R., advokátem, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 6. 3. 2002, čj. -101, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2002, čj. -120,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozsudkům obecných soudů stěžovatel uvádí, že těmito rozsudky došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv, zakotvených v d (dále jen " "), Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i v článcích Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. To proto, že ačkoli ke dni podání této ústavní stížnosti na území hlavního města Prahy mu byla odcizena 4 vozidla a ve 30 případech došlo k vykradení jeho vozidel, neučinily policejní orgány nic relevantního k vyhledání zloděje. Tím současně došlo i k porušení Protokolu č. 1 k Úmluvě, jakož i a y ČR. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadených rozhodnutí.

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 7 Ústavní soud zjistil, že již uvedeným rozsudkem tohoto soudu byla zamítnuta žaloba stěžovatele na náhradu škody ve výši 80 000,-- Kč vzniklé nečinností policejních orgánů při prošetřování okolností souvisejících s odcizením jeho vozidla. V důvodech svého rozhodnutí uvedl obvodní soud, že v daném případě se stěžovateli podařilo prokázat pouze vznik škody odcizením vozidla, nikoli však porušení povinností ze strany policejních orgánů. K odvolání stěžovatele rozhodl Městský soud v Praze napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně potvrdil. Také podle názoru tohoto soudu odpovědnost státu podle může být založena pouze za konkrétní porušení povinností, když v příčinné souvislosti s ním došlo ke vzniku škody, v projednávané věci však tato příčinná souvislost zjištěna nebyla.

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti přehlíží tu základní skutečnost, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy ( , y ČR), a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, přirozeně potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté y ( y ČR). Nic, co by nasvědčovalo pro závěr, že obecné soudy nepostupovaly u předepsaným způsobem, však ze spisu neplyne, naopak jejich závěry o nedostatku příčinné souvislosti postupů státních orgánů se vznikem škody stěžovateli jsou zcela logické a přesvědčivé. Společenský jev, jaký představují krádeže motorových vozidel, jeví se i Ústavnímu soudu jako jev krajně nežádoucí, toto konstatování nemůže však opodstatňovat názor svědčící stěžovatelovým základním argumentům.

Všechny uvedené skutečnosti a závěry jeví se Ústavnímu soudu natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 7. dubna 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu