Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 140/03

Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2003 ve věci ústavní stížnosti MUDr. J.K., zastoupeného JUDr. P. V., advokátem, proti sdělení Nejvyššího soudu ČR, čj. Ntn 7/2003,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle ustanovení písm. d) y ČR Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Tomuto ustanovení odpovídá ustanovení , o Ústavním soudu. V projednávané věci stěžovatelova ústavní stížnost směřuje proti sdělení, v němž asistentka soudce Nejvyššího soudu ČR poskytuje stěžovateli informaci o tom, že Nejvyšší soud ČR není příslušný k projednání podání označeného jako stížnost pro porušení zákona. Toto sdělení asistenta postrádá evidentně atributy "zásahu orgánu veřejné moci", a stojí tedy mimo prostor, v němž by Ústavní soud mohl jednat a rozhodnout.

Jen pro ilustraci obsahu ústavní stížnosti poukazuje Ústavní soud na tu skutečnost, že její předmět je v návětí na str. 1 označen tak, jako by směřovala proti usnesení Nejvyššího soudu ČR a navíc obsahuje i jiné zavádějící nepřesnosti. V čl. II se totiž např. hovoří o tom, že dovolací soud (tedy Nejvyšší soud ČR) již konstatovaným sdělením vlastně odmítl dovolání ve věci, k čemuž možno navíc konstatovat, že bylo-li usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, proti němuž by údajné "dovolání" mělo směřovat, doručeno stěžovateli 18. 9. 2002, stěžovatelovo podání z 31. 12. 2002 již daleko přesáhlo lhůtu určenou k podání dovolání v ustanovení § 265e odst. 1 trestního řádu.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 9. dubna 2003

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj