Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 102/03

Ústavní soud rozhodl ve věci stěžovatele O. V., právně zastoupeného JUDr. M. B., o ústavní stížnosti proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7, ze dne 8. 2. 2002, sp. zn. , , , , , , , , , , , , a , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel podáním ze dne 11. 2. 2003, doručeným Ústavnímu soudu dne

13. 2. 2003, podal ústavní stížnost proti výše cit. rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 7, kterými byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit žalobci, D. p. h. m. P., částky 200,- a 206,- Kč a náklady soudního řízení ve všech případech ve výši 1 495,- Kč. Všechna uvedená rozhodnutí se týkají skutkově stejné věci, a to toho, že se žalovaný při použití veřejného dopravního prostředku při revizi jízdenek neprokázal platnou jízdenkou.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že rozsudky mu byly doručeny dne 14. 2. 2002 a právní moci nabyly dne 18. 2. 2002. Přesto se stěžovatel domnívá, že jeho ústavní stížnost je přípustná dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť "stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne , kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo."

Po přezkoumání formálních náležitostí ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že Ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené zákonem.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( ). V daném případě stěžovatel nepodával proti rozsudkům obvodního soudu odvolání, neboť to bylo podle o. s .ř. nepřípustné. Lhůtu k podání ústavní stížnosti proto bylo třeba počítat již od doručení rozsudku soudu I. stupně, tedy od 14. 2. 2002.

Na daný případ nelze vztáhnout ani ustanovení , na něž stěžovatel v ústavní stížnosti odkazuje. Toto ustanovení se týká pouze situace, kdy nelze trvat na uplatnění zásady subsidiarity ústavní stížnosti ( ) a kdy za podmínky, že stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele, nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě však stěžovatel všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, vyčerpal před podáním ústavní stížnosti.

Vzhledem k výše uvedenému konstatování Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě stanovené zákonem dle , ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 26. března 2003

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu