Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 352/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného JUDr. R. V., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. prosince 2001, sp. zn. , spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, mimo ústní jednání dne 19. března 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Jiřím Muchou, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Původně formálně vadným podáním, označeným jako "stížnost pro porušení zákona", podaným osobně Ústavnímu soudu dne 4. června 2002, a následně doplněným podáním jeho právní zástupkyně tak, že formální vady původního podání byly odstraněny, napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. prosince 2001

( -282) a tvrdil, že jím, jako rozhodnutím odvolacího soudu, bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu ( d); podle odůvodnění ústavní stížnosti k porušení tohoto práva došlo jednak tím, že jmenovaný soud přes jeho omluvu jednal v jeho nepřítomnosti, jednak také tím, že jej "nepoučil ve smyslu platných ustanovení ", čímž jej uvedl do situace, v níž jako "laik nedokázal věc přesně řádně posoudit, zejména pokud jde o povinnost tvrzení a důkazní břemeno". Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud rozhodnutí obecného soudu, jak vpředu je označeno, svým nálezem zrušil a současně požádal, aby vykonatelnost jím napadeného rozhodnutí obecného soudu byla odložena.

Stěžovatel podal v dané věci rovněž dovolání; dovolací řízení bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. prosince 2002 ( -362) zastaveno.

Ústavní stížnost je opožděná.

Ústavní stížnost lze podat za splnění dalších formálních podmínek ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy stěžovateli bylo doručeno rozhodnutí o posledním prostředku, který mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( al. 1 , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona); rozsudek obecného soudu, proti němuž ústavní stížnost směřuje vešel do právní moci dnem 23. ledna 2002 a stěžovateli byl doručen dne 22. ledna 2002

(č. l. 8 spisu Ústavního soudu).

Jestliže stěžovatel Ústavnímu soudu ústavní stížnost (osobně) doručil dne

4. června 2002, je zřejmé, že zákonem stanovenou lhůtu k jejímu podání, která skončila dnem 22. března 2002 nedodržel a založil tak procesní překážku bránící případnému dalšímu postupu.

Zmeškání takto zákonem stanovené lhůty pro podání ústavní stížnosti nelze prominout. Argumentace stěžovatele ust. § 75 odst. 2 písm. b) zákona v tomto směru je proto nepřípadná, neboť toto ustanovení připouští toliko výjimečné neodmítnutí ústavní stížnosti, pokud nebyly vyčerpány procesní prostředky.

Z důvodů takto rozvedených bylo o stěžovatelově ústavní stížnosti rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno, aniž by se pro nedostatek důvodů jevila potřeba zvlášť rozhodovat o stěžovatelově návrhu na odklad vykonatelnosti jím napadeného rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 19. března 2003