Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 777/02

Ústavní soud rozhodl dne 27. února 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci navrhovatelů 1) L. V., 2) I. K. a 3) B. K., zastoupených JUDr. P. T., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. července 2002, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé se domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. července 2002, sp. zn. , s tím, že jej považují za rozhodnutí, které je v rozporu s a 12 d, jakož i s y. Podle jejich přesvědčení odvolací soud vycházel z neúplného zjištění skutkového stavu, z nesprávného hodnocení důkazů provedených soudem I. stupně a z uvedených důvodů došlo k výraznému omezení jejich práva na bydlení a užívání předmětných prostor v nemovitosti.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Krajský soud v Plzni jako soud odvolací se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a opodstatněně konstatoval, že soud I. stupně o žalobě vlastníka nemovitosti proti žalovaným, kteří ji užívají, rozhodl po zhodnocení všech provedených důkazů a v souladu s § 123, § 126 odst. 1 a § 712 odst. 6 občanského zákona. Odůvodnění rozsudku je přiléhavé a vyčerpávající a lze proto na ně v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. února 2003