Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 740/02

Ústavní soud rozhodl dne 27. února 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Jiřího Muchy, ve věci K. S., zastoupeného Mgr. B. Š., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2002, sp. zn. ,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. , jímž soud dne 18. října 2002 zamítl jeho stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 6. května 2002, sp. zn. . U jmenovaného soudu žádal o odklad výkonu trestu, který mu byl uložen v délce osmi a půl roku, přičemž soudy mu nevyhověly, když nevzaly zřetel na jeho zdravotní stav. Poukázal na obsah předložených znaleckých posudků, na závažnost chorob, kterými trpí, jakož i na následky, které mu realizací výkonu trestu hrozí, když se soudy opíraly pouze o lékařské zprávy odboru Zdravotnické služby Vězeňské služby ČR. Proto se rozhodnutími cítí dotčen v právech, zaručených , a d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení zásah do práv, kterých se navrhovatel dovolává, zjištěn nebyl. Soudy nepostupovaly v rozporu s § 322 odst. 1 trestního řádu, když při svém rozhodnutí o zamítnutí žádosti odsouzeného o odklad výkonu trestu vycházely z lékařských zpráv o zdravotním stavu stěžovatele, vyžádaných soudem. Na odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. října 2002, které je zcela vyčerpávající, lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. února 2003