Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 513/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele M. H., zastoupeného advokátem Mgr. P. Z., proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 26. 6. 2000, č.j. M/100408/00 SRK/420/R-987/00, ve spojení s rozhodnutím Ministerstva životního prostředí, územního odboru pro českobudějovickou oblast, ze dne 6. 3. 2000, č.j. 810/140/00/St - A191/00, a o návrhu na zrušení ustanovení , o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v části věty "dokladem o vyšším odborném vzdělání ukončeném absolutoriem nebo o středoškolském vzdělání ukončeném maturitou ", t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ministerstvo životního prostředí, územní odbor pro českobudějovickou oblast (dále jen "ministerstvo - územní odbor"), rozhodnutím ze dne 6. 3. 2000, č.j. 810/140/00/St , udělilo M. H. (dále jen "stěžovatel") autorizaci pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností podle a g) , o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a neudělilo mu autorizaci pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností podle , b), c), d), e), h), i), j), k), l), m), n) a o) Autorizace pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností podle a g) , byla udělena v souladu s citovaného zákona na dobu do 1. 7. 2000 a ve smyslu citovaného zákona je nepřenosná na jinou fyzickou osobu. Při nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky je autorizovaná osoba povinna dodržovat příslušná ustanovení (zejména ) a s ním souvisejících předpisů.

Ministerstvo - územní odbor v odůvodnění tohoto rozhodnutí především uvedlo, že mu stěžovatel dne 17. 1. 2000 postoupil žádost ze dne 5. 1. 2000 o vykonání zkoušky odborné způsobilosti pro udělení autorizace pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky podle , která byla doplněna dne 21. 1. 2000 o žádost o udělení autorizace pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky. Ministerstvo - územní odbor, které přerušilo řízení o udělení autorizace rozhodnutím ze dne 2. 2. 2000, č.j. 810/140/00/St - PŘ, vyzvalo stěžovatele k předložení osvědčení o odborné způsobilosti, a dále dopisem ze dne 24. 1. 2000 postoupilo jeho žádost o vykonání zkoušky odborné způsobilosti řediteli odboru environmentálních rizik Ministerstva životního prostředí. Následně odbor právní a řízení státní správy Ministerstva životního prostředí uvedenou žádost dne 28. 2. 2000, č.j. 420/407/00, vrátil s tím, že stěžovatel nesplňuje podmínku Územní odbor posoudil podmínky pro udělení autorizace podle a a konstatoval, že stěžovatel tyto podmínky splňuje pro udělení autorizace pro nakládaní s nebezpečnými látkami a přípravky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností podle a g) citovaného zákona a (v souladu s ustanovením téhož zákona) stěžovateli udělil autorizaci pro nakládání s nebezpečnými látkami, které mají uvedené vlastnosti do 1. 7. 2000. Ministerstvo - územní odbor dále konstatovalo, že stěžovatel nesplňuje podmínky pro odbornou způsobilost uvedené v a 2 ; nemá totiž minimální požadované vzdělání (tj. středoškolské vzdělání ukončené maturitou), aby mohl vykonat zkoušku odborné způsobilosti ve smyslu citovaného zákona, a proto nebyl komisí připuštěn k vykonání zkoušky odborné způsobilosti. S odkazem na tento důvod ministerstvo - územní odbor neudělilo stěžovateli autorizaci pro nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností podle , b), c) e), h) i), j), k), l), m), n) a o) .

Ministr životního prostředí (dále jen "ministr") rozhodnutím ze dne 26. 6. 2000, č.j. M/100408/00 SRK/420/R-987/00, stěžovatelův rozklad zamítl a výše uvedené rozhodnutí ministerstva - územního odboru potvrdil. Ministr v prvé řadě přisvědčil stěžovateli v tom, že splňuje zákonem požadované podmínky zdravotní způsobilosti, bezúhonnosti a trvalého pobytu na území České republiky, které ministerstvo - územní odbor ve svém rozhodnutí nezpochybnilo. Ministr dále poukázal na vyjádření Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne 6. 6. 2000, č.j. -23, které bylo v řízení o rozkladu vyžádáno pro posouzení stěžovatelova dosaženého vzdělání vzhledem k požadavkům uvedeným v ustanovení Z uvedeného vyjádření vyplývá, že stěžovatel, který ukončil studium závěrečnou zkouškou a obdržel výuční list (v oboru mechanik), "dosáhl v souladu jak s dříve platným , o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, tak i s novým , o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, stupeň vzdělání střední odborné, nikoliv úplné střední odborné". S ohledem na to nelze považovat vzdělání stěžovatele, které doložil pouze výučním listem v oboru automechanik, za středoškolské vzdělání s maturitou (tj. za úplné střední vzdělání, popř. za úplné střední odborné vzdělání ukončené úspěšným vykonáním maturitní zkoušky), ale za doklad o ukončení středního odborného vzdělání. Stejně tak nelze považovat za splněnu podmínku vyššího odborného vzdělání, neboť ke studiu ve vyšších odborných školách se ve smyslu školského zákona přijímají žáci a další uchazeči, kteří získali úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání.

Citovaná rozhodnutí ministerstva - územního odboru a ministra napadl stěžovatel ústavní stížností. V ní (stejně jako v rozkladu) "vyslovil domněnku, že v době, kdy završil své vzdělání složením závěrečné zkoušky, bylo toto považováno za úplné střední odborné vzdělání, a tím by splňoval podmínku uvedenou v ust. ". Dále konstatoval, že veškeré ostatní zákonem požadované podmínky pro udělení autorizace splňuje, v oboru působí s nejvyšší odbornou péčí více než 15 let, absolvoval řadu odborných školení, zpravidla zakončovaných řádně doloženou odbornou zkouškou. Stěžovatel se proto domnívá, že i kdyby jeho nejvyšší dosažené vzdělání nebylo možné bez dalšího prohlásit za úplné střední odborné vzdělání, výše uvedené skutečnosti skýtají ze společenského hlediska "zcela jistě větší záruky než může poskytnout osoba, která sice vlastní vysokoškolský diplom nebo maturitní vysvědčení, ale ryze odborná stránka věci jí není buď vůbec nebo jen málo známá".

Stěžovatel se proto domnívá, že uvedenými rozhodnutími bylo porušeno jehou zaručené právo na svobodnou volbu povolání a právo podnikat zakotvené v d (dále jen ""), neboť mu prakticky bylo znemožněno samostatně vykonávat činnost, k níž byl podle dosud platných předpisů oprávněn.

Stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, územní odbor pro českobudějovickou oblast ze dne 6. 3. 2000, č.j. 810/140/00/St, ve spojení s rozhodnutím ministra životního prostředí ze dne 26. 6. 2000, č.j. M/100408/00 SRK/420/R-987/00, zrušuje.

Stěžovatel konečně podal spolu s ústavní stížností podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), návrh na zrušení ustanovení , o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v části věty "dokladem o vyšším odborném vzdělání ukončeném absolutoriem nebo o středoškolském vzdělání ukončeném maturitou a". Stěžovatel se domnívá, že citovaná část uvedeného ustanovení výrazně diskriminuje poměrně širokou část odborné veřejnosti, která se dosud zabývala vysoce specializovanou činností v oblasti nakládání s chemickými látkami a přípravky. Dále stěžovatel poukázal na již výše uvedenou dlouholetou praxi v oboru, na význam odborné způsobilosti a získaných schopností a uzavřel s tím, že skutečnost, zda určitá osoba dosáhla určitého stupně vzdělání či nikoliv, je v takovém případě věcí podružnou. Stěžovatel se domnívá, že platnou právní úpravu, která mu prakticky znemožňuje výkon jeho dlouholetého povolání, k němuž opakovaně prokázal dostatečnou odbornou způsobilost, je nutno hodnotit jako odporující a y, a proto navrhuje, aby Ústavní soud vydal podle tento nález: v ustanovení , v platném znění, se zrušuje část věty vyjádřená slovy "dokladem o vyšším odborném vzdělání ukončeném absolutoriem nebo o středoškolském vzdělání ukončeném maturitou a"...

Ústavní soud dospěl k následujícím závěrům.

Stěžovatel napadá rozhodnutí ministerstva - územního odboru a ministra především proto, že - jak již bylo uvedeno - tímto rozhodnutím prý bylo porušeno jehou zaručené právo na svobodnou volbu povolání a právo podnikat zakotvené v y.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V souzené věci aplikovaly orgány státní správy zákonnou právní úpravu obsaženou v ustanovení , v jehož odstavci prvním je stanoveno, že ministerstvo vydá rozhodnutí o udělení autorizace fyzické osobě, která (Poznámka: mimo jiné) splňuje podmínky odborné způsobilosti; v odstavci druhém jsou uvedeny způsoby, jimiž se odborná způsobilost prokazuje. Bylo proto věcí stěžovatele, aby za situace, kdy splňoval ostatní podmínky stanovené v odstavci prvním (tj. zdravotní způsobilost, bezúhonnost a trvalý pobyt na území České republiky) , využil právním řádem předpokládané procesní prostředky k ochraně svých práv.

Ústavní soud dovozuje, že to stěžovatel - tím, že nepodal správní žalobu proti rozhodnutí ministra ze dne 26. 6. 2000, č.j. M/100408/00 SRK/420/R-987/00, o rozkladu, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí ministerstva-územního odboru ze dne 6. 3. 2000, č.j. 810/140/00/St- A191/00, jímž bylo rozhodnuto o nepřiznání odborné způsobilosti - v potřebném rozsahu neučinil. Z ustanovení (i v tehdy platném znění) sice vyplývá, že soudy dále nepřezkoumávají rozhodnutí o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání. Ústavní soud však usuzuje, že rozhodnutí o nepřiznání odborné způsobilosti v souzené věci již samo o sobě (při splnění ostatních podmínek pro udělení autorizace fyzické osobě) znamená právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání [tj. a contrario ustanovení ] - a je tedy soudem přezkoumatelné.

Bylo proto věcí stěžovatele, aby proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 26. 6. 2000, č.j. M/100408/00 SRK/420/R-987/00, podal v zákonné lhůtě správní žalobu k soudu podle ustanovení a násl. To však neučinil, takže nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Podání ústavní stížnosti je tedy nepřípustné ( ).

Proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako návrh nepřípustný odmítl [ ].

Za této situace Ústavní soud další námitky stěžovatele nezkoumal, neboť by to bylo nadbytečné.

Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud rovněž nezabýval návrhem na zrušení ustanovení v části věty "dokladem o vyšším odborném vzdělání ukončeném absolutoriem nebo o středoškolském vzdělání ukončeném maturitou a".Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2003

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj