Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 714/02

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. S. K., zastoupeného JUDr. M. P., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2001, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 11. 2002 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 11. 2001, sp. zn. , kterým mu, jako bývalému správci konkursní podstaty, byla snížena odměna na částku 500 000,- Kč. Současně navrhl, aby náklady jeho právního zastoupení, právního zastoupení "odpůrce" a vedlejšího účastníka, zcela zaplatil stát. Stěžovatel za odpůrce, zjevně účastníka řízení, proti němuž ústavní stížnost směřuje, označil Český stát - Ministerstvo spravedlnosti ČR.

Stěžovatel podrobně popsal dosavadní výkon funkce správce konkursní podstaty úpadce JK + JK, s.r.o. v likvidaci, a tvrdí, že napadeným usnesením byl výrazně zkrácen na odměně správce, čímž bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivou odměnu za vykonanou práci zakotvené v d ("Listina").

Krajský soud v Plzni, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno postupem dle dne 25. 11. 2001. Dále uvedl, že stěžovatel podal dne 15. 11. 2001 odvolání do neexistujícího usnesení (požadavek věřitelského výboru o snížení odměny ze dne 31. 10. 2001). Vrchní soud v Praze, kterému bylo odvolání předloženo, vrátil spis zpět s tím, že odvolání nesměřuje proti rozhodnutí soudu.

Ústavní soud především posoudil, proti kterému orgánu veřejné moci ústavní stížnost směřuje, přičemž dospěl k závěru, že účastníkem řízení ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ("zákon") je v tomto případě Krajský soud v Plzni, jak vyplývá z petitu ústavní stížnosti. Poté, co se seznámil se shromážděnými podklady pro rozhodnutí a po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že ústavní stížnost je především podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( zákona). V daném případě bylo napadené usnesení Krajského soudu v Plzni stěžovateli doručeno postupem dle dne 25. 11. 2001, přičemž ústavní stížnosti byla podána k poštovní přepravě dne 20. 11. 2002, tudíž evidentně po uplynutí stanovené lhůty. Šedesátidenní lhůta obsažená v ust. zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán ( a 2y). Ústavní stížnost by dále bylo možno posoudit jako nepřípustnou ve smyslu zákona, pro nevyčerpání možného odvolání, tj. všech procesních prostředků, které stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný opožděně.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. ledna 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj