Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 679/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2002, sp. zn. , a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2002, sp. zn. , spojené s návrhem na uložení předběžného opatření a na úhradu nákladů zastoupení státem, mimo ústní jednání dne 27. ledna 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadnou ústavní stížností stěžovatel ve své vazební věci napadl usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. října 2002 () a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. října 2002 () a tvrdil, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva obsažená v čl. 1, čl. 2 odst. 2 a 3, , , 2, 3 a 4, , , , 2 a 5, a 2, , , , , a 4, , , , , 3 a 4d a a 3, písm. b), , Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a protokolu č. 4 k této Úmluvě tím, že označené obecné soudy, stručně shrnuto, nepřijaly "nabídku záruky složenou matkou obžalovaného V. Ch. a družkou M. D.". Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud rozhodl nálezem tak, že napadená rozhodnutí Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, jak jsou vpředu označena, se ruší a nařizuje se nepokračovat v omezování jeho osobní svobody a okamžité propuštění z vazby. Současně navrhl odložení vykonatelnosti podle a

, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona), a aby náklady právního zastoupení uhradil stát.

Formální vady, které spočívaly v tom, že stěžovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona) a k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 4 zákona), byly stěžovateli vytknuty výzvou (č. l. 25 spisu Ústavního soudu), kterou stěžovatel převzal dle doručenky

29. listopadu 2002, a současně mu byla k jejich odstranění stanovena 30denní lhůta. Stěžovatel byl ve výzvě výslovně poučen, že neodstraní-li tyto vady, bude jeho ústavní stížnost odmítnuta.

Na základě žádosti stěžovatele byla poskytnutá lhůta k odstranění vad prodloužena do 24. ledna 2003 (č. l. 27 spisu Ústavního soudu).

Ani v takto stanovené lhůtě stěžovatel jak plnou moc právního zástupce, tak i kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku nepředložil, a proto bylo o jeho návrhu pro neodstranění vytknutých vad rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], který současně zakládá nedostatek zákonných důvodů pro stěžovatelem navržený odklad vykonatelnosti podle § 79 odst. 2 a § 80 odst. 1 zákona a pro přiznání náhrady nákladů zastoupení.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 27. ledna 2003