Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 668/02

Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele Ing. J. S., zastoupeného JUDr. F. Š., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. září 2002, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení usnesení ze dne 3. září 2002, sp. zn. , jímž Nejvyšší soud ČR odmítl jeho dovolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2002, sp. zn. . Vyslovil přesvědčení, že splnil podmínky stanovené trestním řádem pro obsah dovolání a také řádně uplatnil dovolací důvod uvedený v . Poněvadž však bylo dovolání odmítnuto, cítí se tímto rozhodnutím dotčen v právech, zakotvených v a 39 d, v bod 1) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v a y.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto dovolání stěžovatele proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 8. února 2002, sp. zn.

, v trestní věci vedené proti němu u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. , zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud ČR opodstatněně konstatoval, že dovolací důvod dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu stěžovatel v dovolání neuplatnil, ve smyslu § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu je proto odmítl a toto rozhodnutí přiléhavým a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Na odůvodnění usnesení proto lze v dalším zcela odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2003