Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 572/02

Ústavní soud rozhodl dne 30. ledna 2003, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera, soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele V. D., zastoupeného JUDr. P. C., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2002, sp. zn. , a Okresního soudu v Ostravě ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí soudů s tím, že podle jeho přesvědčení jimi bylo porušeno právo na spravedlivý proces, neboť soudy neprovedly všechny navrhované důkazy, nepřipustily veškerá doplnění podané žaloby, věc neprojednaly od roku 1994 v přiměřené lhůtě, nedodržely zásadu nestranného a nepodjatého soudce při hodnocení důkazů a porušily zákaz zneužití práv.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. května 2002 ve věci sp. zn. zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele a opodstatněně shledal, že soud I. stupně se nedopustil namítaného procesního pochybení v rozhodnutí o nepřipuštění změny žaloby a že jeho rozhodnutí ve věci samé má spolehlivou oporu v provedeném dokazování. Proto v tomto rozsahu byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a konečně stěžovatel ani v ústavní stížnosti neuvedl, které důkazy, jež

navrhoval, nebyly soudem provedeny [ , ve znění pozdějších předpisů]. Pokud jde o v ústavní stížnosti tvrzenou podjatost soudců a průtahy v řízení, bylo na stěžovateli, aby se v průběhu řízení před obecnými soudy domáhal postupu dle a využil příslušných ustanovení zákonů č. a č. V tomto směru je tedy jeho ústavní stížnost nepřípustná [ cit. ]. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2003