Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 741/02

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. B., zastoupeného Mgr. P. Š., advokátem, směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. března 2002, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 24. května 2001, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 2. prosince 2002 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení napadených rozhodnutí.

Ústavní soud se nejdříve zabýval formálními náležitostmi ústavní stížnosti, neboť přímo v ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že poslední krok, který ve věci učinil, bylo podání k ministru spravedlnosti s podnětem k podání stížnosti pro porušení zákona, který učinil dne 20. srpna 2002. Dopisem ze dne 7. října 2002 bylo stěžovateli sděleno, že nebyly shledány důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu ustanovení § 266 odst. 1 a 2 trestního řádu. Dále stěžovatel uvedl, že jiné opravné prostředky nebylo možno použít, neboť nebyly splněny důvody umožňující jejich podání.

Dopisem ze dne 13. prosince 2002 se Ústavní soud obrátil na Okresní soud v Děčíně s dotazem, kdy bylo doručeno napadené rozhodnutí účastníkům trestního řízení a zda nebylo podáno dovolání. Dne 20. prosince 2002 byl Ústavní soud dopisem vyrozuměn, že spis vedený ve věci u Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. , byl zapůjčen Okresnímu soudu v Sokolově, kam byla postoupena i žádost Ústavního soudu. Dne 8. ledna 2003 byla Ústavnímu soudu doručena informace z Okresního soudu v Sokolově, podle které bylo napadené rozhodnutí odvolacího soudu doručeno stěžovateli dne 8. dubna 2002 a jeho právnímu zástupci dne 3. dubna 2002, a dále, že ze spisu není patrno, že by stěžovatel podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání.

Dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se na Ústavní soud může s ústavní stížností obrátit každý ve lhůtě 60 dní od doručení posledního procesního prostředku, který k ochraně práva poskytuje. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy začala běžet dne 8. dubna 2002 a vypršela ve čtvrtek 6. června 2002.

Podání podnětu k podání stížnost pro porušení zákona není tedy posledním prostředkem k ochraně práva ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona, a proto od data podání podnětu ke stížnosti pro porušení zákona ani od data rozhodnutí o ní (resp. doručení takového rozhodnutí) není možno odvozovat běh lhůty k podání ústavní stížnosti (viz. též usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, č. 4, svazek 2.).

Za této situace nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako podanou po lhůtě dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 16. ledna 2003

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj