Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 453/01

Ústavní soud rozhodl dne 16. ledna 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Evy Zarembové mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Č.K., zastoupeného Mgr. J.K., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. února 2001, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. července 2000, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [,

§ 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona], napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů (usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. února 2001 - -62 a usnesení Okresního soudu v Semilech ze dne 17. července 2000 - -36), jimiž byl zamítnut návrh stěžovatele na povolení obnovy části řízení vedeného před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. , a tvrdil, že v řízení o povolení obnovy před obecnými soudy, rovněž jako v předchozím řízení, bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces (d), a to tím, že soudy obou stupňů porušily zásadu volného hodnocení důkazů a důkazy neposuzovaly jak ve vzájemných souvislostech, tak i jednotlivě, a že stěžovateli byla postupem Krajského soudu v Hradci Králové odňata možnost jednat před soudem. Stěžovatel dále tvrdil, že odvolací soud přehlédl, že stěžovatel v průběhu řízení o obnově změnil právního zástupce a komunikoval

s původním právním zástupcem JUDr. J.S. a zcela pominul osobu Mgr. J.K., kterého stěžovatel pověřil vedením sporu. Stěžovatel proto navrhl zrušení napadených rozhodnutí, jak jsou vpředu označena.

Současně s ústavní stížností podal stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. února 2001 (-62) dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. března 2002 (-102) odmítnuto jako opožděné [ a ].

Stěžovatel podal proti vpředu označenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové rovněž žalobu pro zmatečnost, která byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. října 2002 (-22).

Ústavní soud vyčkal v souladu se zásadou subsidiarity rozhodnutí obecných soudů o podaných mimořádných opravných prostředcích stěžovatelem. Poté po prostudování spisu Okresního soudu v Semilech sp. zn. a s přihlédnutím k obsahu ústavní stížnosti konstatuje, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve věci posuzované ústavní stížnosti bylo podrobeno přezkumu řízení o návrhu stěžovatele, jímž se domáhal povolení obnovy části řízení vedeného před Okresním soudem v Semilech pod sp. zn. , jež se týkala protinávrhu stěžovatele na zaplacení 441 982,- Kč.

Podle lze pravomocný rozsudek napadnout návrhem na obnovu řízení, jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny účastník nemohl použít v původním řízení nebo lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení. Další podmínkou je, že takové důkazy mohou přivodit příznivější rozhodnutí ve věci pro navrhovatele obnovy. Uvedený výčet důvodů pro povolení obnovy je taxativní.

V této souvislosti lze v souladu s ustálenou judikaturou Ústavního soudu konstatovat, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994) a že mu nepřísluší posuzovat, zda stěžovatelem navržené důkazy a tvrzené skutečnosti zakládají důvod pro povolení obnovy řízení za předpokladu, že v řízení o ní nebylo porušeno některé z ústavně zaručených práv stěžovatele; takovéto porušení však shledáno nebylo, neboť obecné soudy se návrhem stěžovatele na povolení obnovy řízení řádně zabývaly, v odůvodnění svých rozhodnutí uvedly, jakými úvahami se při rozhodování řídily a z jakých důvodů neshledaly tvrzení stěžovatele souladné s taxativně vymezenými podmínkami povolení obnovy řízení ( ), z čehož je patrno, že ve věci posuzované ústavní stížnosti k porušení tvrzeného práva na spravedlivý proces (d), ani jiného ústavně zaručeného práva stěžovatele, nedošlo.

Obdobně pak je nedůvodné i tvrzení stěžovatele, že mu byla odňata možnost jednat před soudy. Jeho návrh na obnovu řízení byl Okresním soudem v Semilech projednán v ústním jednání, odvolací soud (Krajský soud v Hradci Králové) pak v souladu s tehdy platnou procesní úpravou ústní jednání nařizovat nemusel ( , ve znění účinném do 31. prosince 2000).

Rovněž tak tvrzené vady, které se týkaly změny právního zastoupení v průběhu řízení o obnově, z připojeného spisu Okresního soudu v Semilech sp. zn. nevyplývají. S jeho nově zvoleným právním zástupcem bylo jednáno v souladu s platným procesním předpisem a pro stručnost lze odkázat na přiléhavé vypořádání se s tímto tvrzením

v rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. října 2002 (-22), o žalobě stěžovatele pro zmatečnost.

Z výše rozvedených důvodů byl návrh na zrušení ústavní stížností napadených rozhodnutí obecných soudů posouzen jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona] a jako takový odmítnut, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 cit. zákona).

V Brně dne 16. ledna 2003