Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 787/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. K. Š., proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 30. 5. 2001, čj. -16,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 23. 12. 2002 ústavní stížnost stěžovatelky, kterou se domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí obecného soudu s tím, že "podrobný popis sporných záležitostí sdělí, co nejdříve to bude možné".

Dříve, než Ústavní soud přistoupí k vlastnímu věcnému přezkumu opodstatněnosti ústavní stížnosti, zkoumá, zda byly splněny formální (procesní) předpoklady a podmínky stanovené zákonem. Jak zjistil dotazem vzneseným na Okresní soud v Břeclavi, resp. Krajský soud v Brně, do uvedeného rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání, o němž nebylo dosud rozhodnuto.

V této souvislosti Ústavní soud připomíná, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů (Ústavního soudu) do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není (standardním postupem) možná.

Rozsudek obecného soudu, jehož zrušení se v řízení před Ústavním soudem stěžovatelka domáhá, lze napadnout řádným opravným prostředkem, jímž je odvolání, přičemž této možnosti stěžovatelka také využila. Je nesporné, že v odvolacím řízení bude mít a má možnost uplatnit veškerá procesní práva, jež jsou jí poskytnuty a teprve poté, co bude odvolací řízení skončeno, resp. doručeno jí příslušné rozhodnutí o odvolání, bude oprávněna v případě svého nesouhlasu s ním či s postupem jemu vydání předcházejícím brojit proti tomuto konečnému rozhodnutí ve věci ústavní stížností, nebude-li přicházet v úvahu podání některého z mimořádných opravných prostředků, vyjma návrhu na povolení obnovy řízení. Obecným soudů totiž přísluší a priori ochrana práv (včetně práv ústavně zaručených, y ČR), přičemž je tak důsledně reflektována maxima, dle níž ochrana práv a ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být pouze úkolem Ústavního soudu. Proto i vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, které zákon poskytuje, jeví se pro meritorní rozhodování Ústavního soudu jako nezbytné.

Jak vyplývá z řečeného, stěžovatelka nedostála požadavku vyjádřenému v ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto byl její návrh podle ust. téhož zákona jako nepřípustný usnesením odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. S ohledem na takto vyložené důvody nebyla předtím vyzvána k odstranění formální vady návrhu spočívající v nedostatku kvalifikovaného právního zastoupení ( citovaného zákona).

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. ledna 2003

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj