Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 443/2000

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti J. J., zastoupené JUDr. I. Š., advokátkou, proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziříčí, ze dne 12. 2. 1999, sp. zn. , , a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 2. 2000, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 26. 7. 2000 doručena ústavní stížnost stěžovatelky podaná podle písm. d)y, ve které stěžovatelka napadá v záhlaví uvedená rozhodnutí a namítá, že v řízení před obecnými soudy, kde měla postavení žalobkyně, došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv, konkrétně pak práv garantovaných a 4 d a y ČR.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti současně uvedla, že rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí, ze dne 12. 2. 1999, sp. zn. , , byla zamítnuta žaloba, v níž se domáhala ochrany vlastnického práva a určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Na základě odvolání stěžovatelky pak Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 28. 2. 2000, sp. zn. , rozsudek soudu prvního stupně v napadené části potvrdil. Současně odvolací soud vyhověl návrhu stěžovatelky na připuštění dovolání k posouzení právní otázky vydržení. Proti rozhodnutí soudu druhého stupně stěžovatelka v zákonné lhůtě podala dne 12. 7. 2000 dovolání. Dne 14. 8. 2002 byl Ústavnímu soudu doručen rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 5. 2002, č. j. -277, kterým dovolací soud dovolání zamítl s tím, že rozhodnutí odvolacího soudu je správné.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti napadla pouze rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího, avšak nenapadla již rozhodnutí dovolacího soudu, které je ve věci nepochybně tím rozhodnutím, jež ústavní stížností musí být v prvé řadě napadeno [, odst. 2 , o Ústavním soudu]. Ústavní soud je při svém rozhodování podle y ČR vázán pravidly řízení podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Smyslem a funkcí ústavní stížnosti je náprava zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod. K této nápravě však nemůže dojít tak, že by z řízení o ústavní stížnosti a z přezkumu Ústavním soudem bylo vyňato právě rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva zákonem poskytovaném. Rozhodnutí o ústavní stížnosti směřující jen proti napadeným rozhodnutím Okresního soudu ve Vsetíně, pobočka ve Valašském Meziříčí, a Krajského soudu v Ostravě by totiž v projednané věci vedlo k tomu, že rozhodnutím Ústavního soudu by rozhodnutí Nejvyššího soudu zůstalo nedotčeno, což by bylo nepochybně v rozporu s principem právní jistoty.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle , o Ústavním soudu, jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. 1. 2003

Vojtěch Cepl

soudce zpravodaj