Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 700/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti Měšťanský pivovar v P., a. s., zastoupené JUDr. M. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 10. 2001, č. j. -117,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatelka se ústavní stížností podanou dne 12. 11. 2002 a doručenou Ústavnímu soudu dne 13. 11. 2002 domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové.

Tímto rozhodnutím byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Svitavách ze dne 18. 4. 2001, č. j. -107, v tom znění, že žalovaná (nyní stěžovatelka) je povinna uvést do původního stavu kabelovou přípojku žalobce (nyní vedlejšího účastníka), která byla vybudována na základě stavebního povolení vydaného rozhodnutím Odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu v Poličce ze dne 3. 6. 1993, č. j. 279/93-Ma, včetně zprovoznění do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Stěžovatelka podala proti rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost dovodila z ustanovení , ale také z ust. Nejvyšší soud ČR však dovolání usnesením ze dne 20. 8. 2002, č. j. -125 jako nepřípustné odmítl, neboť dovodil, že na danou procesní situaci nelze aplikovat a současně rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.

V ústavní stížnosti stěžovatelka brojí toliko proti rozsudku odvolacího soudu, když uvádí, že soud ignoroval námitku pasivní legitimace a nevzal v úvahu ani skutečnost, že stavba kabelové přípojky nebyla kolaudována. S ohledem na to považuje rozhodnutí za nezákonné a ve svých důsledcích odporující principu rovnosti, právní jistoty a ochrany důvěry občanů v právo. Podle názoru stěžovatelky tím došlo k porušení d, a y ČR.

Před tím, než se Ústavní soud může ústavní stížností zabývat meritorně, je povinen přezkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny obsahové a formální náležitosti tak, jak to vyžaduje , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ).

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

Ve světle nejnovější judikatury Evropského soudu pro lidská práva (Rozsudek ve věci Běleš a ostatní proti České republice ze dne 12. 11. 2002) vychází Ústavní soud z názoru, že ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadá rozhodnutí odvolacího soudu poté, co Nejvyšší soud ČR odmítl dovolání pro nepřípustnost, je podána včas. To ovšem za podmínky, že stěžovatel dodrží šedesátidenní lhůtu k podání ústavní stížnosti, jež se v tomto případě počítá od doručení rozhodnutí dovolacího soudu.

Jak Ústavní soud zjistil z kopie doručenky usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterou si vyžádal od Okresního soudu ve Svitavách, bylo rozhodnutí o dovolání doručeno právnímu zástupci stěžovatelky dne 13. 9. 2002. Ústavní stížnost podaná k poštovní přepravě dne 12. 11. 2002 byla proto podána po šedesátidenní zákonné lhůtě, neboť do běhu této lhůty se podle ust. započítává již den doručení tohoto usnesení, tj. 13. 9. 2002. Lhůta k podání ústavní stížnosti proto uplynula již dnem 11. 11. 2002.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2002

JUDr. Eliška Wagnerová soudce zpravodaj