Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 747/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Františka Duchoně o ústavní stížnosti stěžovatele A. B., zastoupeného advokátem JUDr. Ivo Bubrjakem se sídlem Riegrovo nám. 132, 767 01 Kroměříž, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 9. 2000, č.j. -18, a o návrhu na odložení vykonatelnosti napadeného usnesení, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Stěžovatel se ústavní stížností domáhal zrušení shora uvedeného usnesení, kterým byl odmítnut opravný prostředek proti rozhodnutí Okresního úřadu - okresního pozemkového úřadu v Přerově (dále jen "pozemkový úřad") ze dne 6. 4. 2000, č.j. 324/92/W/HU-7. Stěžovatel v prvé řadě uvedl, že Krajský soud v Ostravě v usnesení ze dne 27. 9. 2000, č.j. -18, po právní stránce nesprávně posoudil otázku stěžovatelova účastenství ve správním řízení před pozemkovým úřadem, neprovedl důkazy a ani se nevypořádal s otázkou, zda se nejedná o skutek, který je nutno posoudit dle ustanovení , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Krajský soud prý své rozhodnutí odůvodnil v podstatě tím, že stěžovatel nebyl a ani není účastníkem předcházejícího řízení u správního orgánu podle ustanovení Stěžovatel se naopak domnívá, že účastníkem řízení před pozemkovým úřadem je, neboť tomuto závěru neodporuje ani ustanovení a je v souladu i s ustanovením , . Stěžovatel dále konstatuje, že v této věci nelze použít zásadu o obecném a speciálním předpisu a o přednosti předpisu speciálního. Stěžovatel uvádí, že ustanovení , , je nutno vykládat v souladu s ustanovením citovaného zákona a dále tvrdí, že je vlastníkem hospodářských objektů, které stojí na jeho pozemcích a přístup k nim je pouze přes jeho pozemky; je tedy účastníkem řízení "podle definice účastníka vyslovené podle první části věty nebo druhé části věty odst. prvního ". Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že by jej pozemkový úřad musel považovat za účastníka řízení do doby, než se prokáže opak nebo přinejmenším než by mu oznámil, že jej nebude za účastníka řízení považovat. Stěžovatel se domnívá, že Krajský soud v Ostravě neoprávněně zasáhl do jeho ústavně zaručených základních práv a svobod dle ustanovení d (dále jen "") a dle y; podle ustanovení měl totiž krajský soud rozhodovat jako senát, zatímco z napadeného usnesení vyplývá, že rozhodovala pouze předsedkyně senátu a tím prý došlo k porušení jeho práva na zákonného soudce, příslušnost soudu a soudce stanoveného zákonem. Stěžovatel se konečně domnívá, že odnětím postavení účastníka "došlo fakticky k ´vyvlastnění´ hospodářských objektů", aniž by se k tomu mohl vyjádřit a krajský soud zasáhl tímto rovněž do jeho práv zaručených y.

Poněvadž stěžovatel oznámil, že bere ústavní stížnost zpět, rozhodl Ústavní soud dle ustanovení za použití ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, že se řízení zastavuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2002

JUDr. Vladimír Klokočka

předseda senátu Ústavního soudu