Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 693/02

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky A. H., proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. -58, ze dne 28. 1. 2002,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatelka podala osobně dne 7. 11. 2002 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"). Návrh směřoval proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. -58, ze dne 28. 1. 2002, jímž bylo odmítnuto odvolání stěžovatelky proti rozsudku Městského soudu v Brně, č.j. -18, ze dne 18. 1. 1990. Napadeným usnesením byla podle názoru stěžovatelky porušena ustanovení a d (dále jen ""). Současně podala stěžovatelka návrh na zrušení , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, a části třetí , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, pol. č. 14 Sazebníku soudních poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Dříve než Ústavní soud zahájí věcné projednávání podaného návrhu, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky pro zahájení řízení tak, jak jsou stanoveny , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Podle § 72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.

V předmětné věci bylo napadené usnesení Krajského soudu v Brně doručeno stěžovatelce dne 28. 1. 2002, což jednoznačně vyplývá ze sdělení Městského soudu v Brně, č.j. , ze dne 27. 11. 2002. Dne 28. 1. 2002 počala plynout lhůta k podání ústavní stížnosti a uplynula dne 28. 3. 2002. Ústavní stížnost však byla podána až dne 7. 11. 2002, tedy po lhůtě stanovené pro její podání .

Vzhledem k uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle odmítnout proto, že byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

K návrhu na zrušení ustanovení , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, a části třetí , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, pol. č. 14 Sazebníku soudních poplatků , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pak Ústavní soud konstatoval, že byla-li ústavní stížnost odmítnuta [ ], musí se toto rozhodnutí promítnout i do návrhu vzneseného ve smyslu tohoto zákona. Je-li totiž samotná ústavní stížnost zjevně neopodstatněná a tedy věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání takového návrhu ( a 2 citovaného zákona) zcela nežádoucím způsobem přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění - nejsouce ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni - nemají.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. prosince 2002