Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 586/02

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. K., zastoupeného Mgr. E. L., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. května 2002, sp. zn. , a usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. dubna 2002 sp. zn.

PP 13/2002, mimo ústní jednání dne 17. prosince 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel podáním ze dne 1. září 2002, doručeným Ústavnímu soudu dne

3. září 2002, doplněným právní zástupkyní dne 20. září 2002, podal ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. května 2002 (),

o zamítnutí stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. dubna 2002

(PP 13/2002-18), o zamítnutí návrhu na podmínečné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, a uvedl, že se cítí dotčen na svých právech a namítá, že obecné soudy nepostupovaly v trestním řízení v souladu se zákonem.

Stěžovatel tvrdil, že tímto napadeným rozhodnutím obecného soudu - stručně shrnuto - byla nezákonným způsobem omezena jeho osobní svoboda v rozporu s ustanoveními trestního zákona, trestního řádu i d, s odkazem na ústavně zaručené právo na soudní ochranu (d), a y ČR. Stěžovatel brojil proti povšechnému a nedostatečnému odůvodnění napadeného rozhodnutí v rozporu s ustanovením tr. ř., které je nepřezkoumatelné, argumentoval rozhodnutím Ústavního soudu

sp. zn.

; stěžovatel posléze navrhl, aby rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, byla nálezem Ústavního soudu zrušena.

Ústavní stížnost je opožděná.

Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 5), ústavní stížností napadené rozhodnutí obecného soudu, jako rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona), bylo stěžovateli osobně doručeno dne 11. června 2002.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení takového rozhodnutí, přičemž tato zákonná lhůta počíná dnem jeho doručení (§ 72 odst. 2 al. 1 zákona).

Jestliže rozhodnutí, proti němuž ústavní stížnost směřuje, mu bylo doručeno dne

11. června 2002, a jestliže ústavní stížnost byla podána za účelem přepravy poště dne

2. září 2002, je zřejmé, že se tak stalo 84. den po jeho doručení, a tedy po lhůtě stanovené zákonem. Jestliže tedy stěžovatel ústavní stížnost podal ve lhůtě delší než stanoví zákon, založil tímto pro její meritorní posouzení procesní překážku, kterou nelze překonat.

Takto podaná ústavní stížnost byla proto posouzena jako opožděná a o ní jako

o takové bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 17. prosince 2002