Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 596/02

Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele J.B., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, o ústavní stížnosti na postup Ministerstva spravedlnosti ČR ve věci podnětu ke stížnosti pro porušení zákona, podaného dne 11. července 2002, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR č. j. 1211/2002, jímž byl dne 19. července 2002 postoupen jeho podnět k podání stížnosti pro porušení zákona Krajskému státnímu zastupitelství v Brně. Uvedl, že podle jeho přesvědčení měl podnět být posouzen přímo ministrem, nikoliv státní zástupkyní, která mu pak sdělila, že trestní řízení proti jeho osobě nebylo dosud skončeno a věc tedy nelze přezkoumat. Z těchto důvodů se cítí dotčen v právech, zakotvených v , a y a v d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu návrhu, podnětu stěžovatele ze dne 11. července 2002 adresovaného Ministru spravedlnosti ČR, sdělení Ministerstva spravedlnosti ČR ze dne 12. srpna 2002 a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 2. srpna 2002 bylo zjištěno, že stěžovatel se výše uvedeným podnětem domáhal podání stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení vedeném proti jeho osobě. V podnětu poukázal mj. na to, že byl z řízení u soudu vyloučen soudce JUDr. K. R., věc přidělena soudci jinému, což považuje za postup, kterým byl porušen zákon. Podnět byl postoupen Ministerstvem spravedlnosti ČR Krajského státnímu zastupitelství v Brně, jež stěžovateli sdělilo, že trestní řízení nebylo dosud pravomocně skončeno, a proto je na základě podnětu nelze přezkoumat.

S ohledem na výše uvedené a na znění § 266 odst. 1 tr. řádu v postupu Ministerstva spravedlnosti ČR - ve věci podnětu stěžovatele k podání stížnosti pro porušení zákona, zásah do práv, kterých se navrhovatel dovolává, zjištěn nebyl. Je třeba dodat, že stížnost pro porušení zákona je mimořádným opravným prostředkem, který může fakultativně podat ministr spravedlnosti jako výlučný subjekt tohoto oprávnění, stejně jako oprávnění vzít podanou stížnost pro porušení zákona zpět do doby, než se soud, rozhodující o ní, odebere k závěrečné poradě (§ 266 odst. 1 a 6 tr. řádu), přičemž tato jeho oprávnění nejsou na podání podnětu či jeho obsahu závislá.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2002