Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 434/02

Ústavní soud rozhodl dne 5. prosince 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatelky H. T., zastoupené Mgr. P. M., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2002, č. j. -45, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 6. listopadu 2001, č. j. -28, ukládající stěžovatelce povinnost zaplatit žalobci částku 15.000,-Kč s 10 % úrokem z prodlení od 10. dubna 2000 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení ve výši 2.400,-Kč, vše do tří dnů od právní moci usnesení. Uvedla, že podle jejího přesvědčení soud II. stupně nevzal zřetel na tvrzení obsažená v odvolání, tj. na to, že v řízení před soudem I. stupně nerozhodoval zákonný soudce, když v předmětné věci tak neučinil senát, který rozhodoval již o předběžném opatření a měl také o dané záležitosti nejvíce informací. Z uvedených důvodů se cítí dotčena v právech, zaručených a d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2002 zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal usnesení soudu I. stupně v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) obč. soudního řádu a opodstatněně je jako správné potvrdil, když se s námitkami stěžovatelky v odůvodnění rozhodnutí zcela vypořádal. Na jeho konstatování, že usnesením o povinnosti stěžovatelky nahradit újmu tomu, komu vznikla na základě zaniklého předběžného opatření, rozhodl soud I. stupně v souladu s § 77 odst. 3 a s § 167 odst. 1 obč. soudního řádu, lze plně odkázat, stejně jako na zjištění, že o věci rozhodl soud, který předběžné opatření nařídil a soudce určený dle rozvrhu práce, což vylučuje zásah do práva na zákonného soudce, tvrzený stěžovatelkou v odvolání a namítaný i v ústavní stížnosti.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. prosince 2002