Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 267/02

Ústavní soud rozhodl o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele Bytové družstvo P., právně zastoupeného JUDr. D. Ř., advokátkou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2001, čj. -142, ve výroku zaplacení 16% úroku z prodlení z částky 2.436.999,94 Kč od 16. 10. 1995 do zaplacení,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Podle , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ze spisu Městského soudu v Praze, sp.zn. , který si vyžádal Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2001, čj. -142, byl právní zástupkyni navrhovatele doručen dne 4. 1. 2002. Lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dne 4. 3. 2002. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán k poštovní přepravě dne 30. 4. 2002, tedy po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.

Navrhovatelé v ústavní stížností argumentují ust. s tím, že stížnost podstatně svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Toto ustanovení však nelze v souzeném případě aplikovat, neboť se týká pouze případů, kdy navrhovatel nevyužil všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje a nelze je vztáhnout na zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti. Ustanovení , se nedotýká běhu lhůty podle cit. zákona. Toto ustanovení je třeba vykládat ve vztahu k cit. zák., tedy tak, že umožňuje Ústavnímu soudu přijmout ústavní stížnost i tehdy, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Neumožňuje tedy prominutí ani prodloužení lhůty, jejíž běh a délku upravuje kogentní ustanovení .

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle písmeno b) , odmítnout.jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2002