Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 77/02

Ústavní soud rozhodl dne 14. listopadu 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, o návrhu I. P., zastoupeného Mgr. V. S., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. října 2001, č. j.

-148, a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. března 2001, sp. zn.

, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel, který se cestou účastní stížnosti domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil návrh tím, že se postupem soudů cítí dotčen na právech, zaručených a d, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že byla zamítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal určení vlastnictví k označenému automobilu, který byl zajištěn Policií ČR pro účely trestního řízení, ta pak v době podání žaloby rozhodovala o vrácení automobilu, což opodstatňovalo jeho naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Poukázal na to, že v předmětné době nebyl automobil v držení ani jednoho z vedlejších účastníků, a proto nemohl podat reivindikační žalobu, bez autoritativního osvědčení jeho vlastnictví mu pak nemohl být vydán. Odmítnutím vydání požadovaného osvědčení došlo k zásahu do jeho vlastnických práv. Pro uvedené skutečnosti podal k Nejvyššímu soudu ČR také dovolání.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla žaloba na určení vlastnického práva k označenému osobnímu automobilu zamítnuta a důvodně konstatoval, že tak Obvodní soud pro Prahu 2 ve věci sp. zn. rozhodl v souladu se skutkovým zjištěním a obsahem § 80 písm. c) obč. soudního řádu. Lze dodat, že po vydání automobilu policií (dle § 80 tr. řádu) bude na stěžovateli, aby vyčerpal procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho tvrzeného vlastnického práva k němu poskytuje, bude-li se cítit na tomto právu dotčen.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2002