Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 552/02

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti M. B., zastoupeného JUDr. L. P., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 18. 7. 2002, za vedlejší účasti Městského státního zastupitelství v Praze,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, podaným dne 14. 8. 2002, navrhovatel brojí proti usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne

18. 7. 2002. Označeným rozhodnutím měla být zasažena navrhovatelova ústavně zaručená základní práva vyjádřená v , 2 a 5 a v d (dále jen ).

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , ze dne 31. 5. 2002, byl navrhovatel podle § 68 odst. 1 trestního řádu (dále jen tr. ř.) vzat do vazby z důvodů uvedených v ustanovení § 67 písm. a), b), c) tr. ř. To s tím, že je trestně stíhán a obviněn z trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle

§ 187 odst. 1, 2, písm. a) trestního zákona. To proto, že nejméně od počátku roku 2001 do doby vzetí do vazby na různých místech České republiky (Praha, Brno a další) distribuoval psychotropní látku - tablety XTC, tripy, LSD a další drogy. Je trestně stíhán i pro trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 odst. 1, 2, písm. a), odst. 4 písm. c) trestního zákona s tím, že se podílel na nelegálním dovozu tablet XTC z Holandska do České republiky a na jejich následné distribuci na území České republiky. Z obsahu do té doby k věci se vztahujícímu spisovému materiálu soud dospěl k závěru, že zjištěné skutečnosti, pro které bylo sděleno obvinění, nesou všechny znaky trestných činů za současného zjištění, že jsou dány zřejmé důvody k tomu, že trestnou činnost takto označenou páchal i navrhovatel. K vazebním důvodům soud uvedl, že se nepochybně jedná o závažnou trestnou činnost značně rozsáhlou, tedy v případě shledání viny je navrhovatel ohrožen přísnou trestní sazbou (podle příslušného ustanovení trestního zákona v rozpětí 10 až 15 let). V tomto směru shledal nebezpečí, že v případě propuštění na svobodu by se mohl trestnímu stíhání vyhýbat tím, že by se (i v zahraničí) skrýval [§ 67 písm. a) tr. ř.]. Důvod vazby koluzní byl shledán v tom, že v dané věci jde o rozsáhlou trestnou činnost větší skupiny osob, které by se na svobodě mohli vzájemně domlouvat, působit na sebe či dosud nevyslechnuté svědky a mařit tak probíhající šetření ve své trestní věci [§ 67 písm. b) tr. ř.], kdy v rámci šetření vyvstává další trestná činnost navrhovatele i dalších osob. Protože lze mít za důvodné, že popsané trestné činnosti se navrhovatel dopouštěl delší dobu, není zaměstnán a trestná činnost byla zdrojem jeho příjmů, je dána důvodná obava, že by na svobodě v trestné činnosti pokračoval či tuto opakoval [§ 67 písm. c) tr. ř.]. Proti uvedenému usnesení podal navrhovatel stížnost, o které rozhodl Městský soud v Praze usnesením, sp.zn. , ze dne 18. 7. 2002 tak, že ji podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl. Poukázal na to, že se v dané věci seznámil s kompletním spisovým materiálem (poukázal na konkrétní zjištění - telefonní odposlech i výslechy svědků) a konstatoval, že trestní stíhání v označené věci vedené i k osobě navrhovatele je zcela důvodné s tím, že se jednalo

o rozsáhlou a mimořádně nebezpečnou trestnou činnost s vazbou do Holandska. Poukázal na zjištěné značné množství získaných a distribuovaných drog se zřejmou snahou získat finanční prostředky. Zjištěný rozsah, organizovanost i motiv trestné činnosti pak představují skutečnosti, které vedou k obavě z opakování trestné činnosti. Stejně jako soud I. stupně poukázal i na důvody vazby koluzní (organizovanost, vzájemné propojení a vazby mezi obviněnými a závislost narkomanů na nich), kdy je nebezpečí ze vzájemného ovlivňování, domluvy a působení na svědky (i dosud nevyslechnuté) a tedy důvodná snaha šetření ve věci mařit. Konečně poukázal i na reálnou hrozbu vysokého trestu, spolupráci i s osobami v Holandsku a z toho plynoucí možnosti k útěku při současných minimálních vazbách k osobám, místům či zaměstnání v České republice.

Proti označenému rozhodnutí Městského soudu v Praze podal navrhovatel návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti s tím, že uvedené důvody vazby (v napadeném rozhodnutí) nejsou dány. Poukázal na to, že pokud je uvalena vazba, potom takové rozhodnutí musí být příslušným způsobem a konkrétně odůvodněno s poukazem právě na konkrétní okolnosti, které navazují ony důvodné pochybnosti o dalším počínání osoby, na kterou je vazba uvalena. Ve své věci jejich neexistenci spatřuje ve svých citových vazbách na své blízké příbuzné (matka, sourozenci) i své snaze dokončit vysokoškolské studium, kdy jeho příjmy jsou zajištěny jeho matkou i tím, že si sám přivydělává překladem anglických textů. Protože důvody napadeného rozhodnutí nedostály stanoveným požadavkům ( tr. ř.), byla takto v konečném důsledku zasažena i jeho ústavně garantovaná základní práva a svobody obsažená v , 2 a 5, a násl. y, jakož i v y ČR.

Městský soud v Praze ve svém vyjádření odkázal v plném rozsahu na důvody, které ho vedly k přijetí napadeného usnesení s tím, že podaný návrh není důvodný. Zdůraznil, že z dosavadních výsledků trestního řízení zjevně plyne, že jde o organizovanou skupinu dealerů drog spolupracující s dodavatelem z Holandska. Poukázal na závažnost věci spočívající v počtu členů skupiny, mimořádné množství drog, jakož i na vazby obviněných na cizinu a konspirativní způsob distribuce drog.

Stejné skutečnosti obsahuje i vyjádření podané Městským státní zastupitelstvím v Praze, znovu s poukazem na počet obviněných (16 osob) a spolupráci s cizinou (Holandsko).

Po zvážení důvodů uvedených v napadeném rozhodnutí, argumentace vedené navrhovatelem i obsahu podaného vyjádření Městským soudem v Praze a Městským státním zastupitelstvím v Praze, dospěl Ústavní soud k závěru, že podaný návrh je zjevně neopodstatněný. Především je na místě znovu připomenout, že je to pouze hledisko ústavněprávní, které zakládá ingerenci Ústavního soudu do jurisdikční činnosti soudů obecných. Z takového pohledu potom zjistil, že ty ve své rozhodovací činnosti postupovaly ve shodě s obsahem y (zejména i její hlavy páté) i y ČR. I z ustálené judikatury Ústavního soudu (např.

) vyplývá, že výklad zákonných znaků "konkrétních skutečností (ve vztahu k důvodům útěkové či předstižné vazby) je především věcí obecných soudů, které při důkladné znalosti skutkových okolností a důkazní situace té které věci

(v daném okamžiku rozhodování), musí svědomitě posoudit, zda další trvání vazby je opatřením nezbytným pro dosažení účelu trestního řízení a zda tohoto účelu ani při vynaložení veškerého úsilí ze strany orgánů činných v trestním řízení nelze dosáhnout jinak. Pro výklad uvedeného znaku nejsou a ani nemohou být dána objektivní a neměnná kritéria, která je naopak potřebné vyvodit vždy z povahy konkrétní a individualizované věci, včetně osoby obviněného, jeho osobních poměrů, rozsahu potřebného (vedeného) dokazování apod. Do těchto úvah (a rozhodnutí na nich vybudovaných), plynoucích ze skutkových zjištění v době rozhodování obecných soudů o vazbě známých, Ústavní soud ve smyslu své, dnes již ustálené judikatury, se cítí oprávněn zasáhnout zpravidla pouze tehdy, není-li rozhodnutí o vazbě podloženo zákonným důvodem ( al. 1 y) buď vůbec nebo jestliže tvrzené (případně nedostatečně zjištěné) důvody vazby jsou v extrémním rozporu s kautelami plynoucími z ústavního řádu republiky či příslušnými mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. V dané věci se o takový případ nejedná, kdy v uvedených souvislostech obecný soud vycházel při svém rozhodování z dosud zjištěných důkazů, na základě kterých správně dovodil i důvodnost trestního stíhání navrhovatele, přičemž jeho rozsah, organizovanost i vázanost na zahraničí mu umožnily přijmout i odpovídající závěry ve vztahu k samotným důvodům vazby. Nelze tak mít za to, že v předmětné věci byla zasažena základní ústavně zaručená práva či svobody navrhovatele, a to ani ta, jejichž porušení se domáhá.

S poukazem na uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než podaný návrh, jako zjevně neopodstatněný, podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2002

JUDr. Vladimír Jurka

předseda senátu