Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 416/02

Ústavní soud rozhodl dne 14. listopadu 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci J. P., zastoupeného JUDr. V. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2002, sp. zn. , usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20. března 2002, sp. zn. , a ze dne 5. února 2002, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných usnesení s tím, že podle jeho přesvědčení rozhodnutími soudu, kterými byl vzat do vazby a jimiž nebylo vyhověno jeho žádosti o propuštění z vazby, byla porušena jeho práva zaručená a 5 a d. Popíral vazební důvody, o které soudy opřely svá rozhodnutí, když uvedl, že pro ně ani nebyly zjištěny řádně skutkové okolnosti, a poukázal na znění tr. zákona, dle něhož k nařízení vazby musí vést obavy, že obviněný bude opakovat trestnou činnost, soudy I. stupně v odůvodnění rozhodnutí použily termín "pokračování v trestné činnosti", což není shodné s termínem "opakování".

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, když tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , odst. 2, , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. bylo zjištěno, že označený soud přezkoumal stížnost obžalovaného směřující proti rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla zamítnuta jeho žádost o propuštění z vazby. V odůvodnění svého usnesení ze dne 16. dubna 2002 se soud II. stupně vypořádal se všemi námitkami uplatněnými ve stížnosti a opodstatněně konstatoval, že vazební důvody u obžalovaného dle § 67 písm. c) tr. řádu jsou dány tak, jak to shledal Městský soud v Brně při zjištění, že jednání obžalovaného po sdělení obvinění odůvodňuje obavu, že by mohl páchání trestné činnosti opakovat a vazbu tedy nelze nahradit jeho slibem ani dohledem probačního úředníka.

Pro výše uvedené byl návrh směřující proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. dubna 2002, ve spojení s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 20. února 2002, jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Stížnost proti rozhodnutí o vzetí do vazby obviněného stěžovatele ze dne 5. února 2002 byla nejen zjevně podána po lhůtě k tomu stanovené, ale stěžovatel, který proti němu nepodal opravný prostředek, nevyčerpal všechny procesní prostředky, jež mu zákon k ochraně tvrzených práv poskytuje [ , a e) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. listopadu 2002