Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 196/02

Ústavní soud rozhodl soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci stěžovatele J. W., o ústavní stížnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 1. 2002 sp. zn. ,

takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 28. 3. 2002, které došlo Ústavnímu soudu dne 2. 4. 2002, se J. W. (dále jen stěžovatel) domáhal zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 1. 2002, čj. - 22, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 2. 2. 2001, č. 220 119 468/P, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatele o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle , o poskytnutí jednorázové peněžní částky příslušníkům československých zahraničních armád a spojeneckých armád v letech 1939 - 1945.

Podání stěžovatele nemělo všechny náležitosti ústavní stížnosti, které , č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), stanoví. Stěžovatel konkrétně neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly rozhodnutím soudu v řízení, jehož byl účastníkem, porušeno ( zákona), v návrhu nebyly označeny důkazy, kterých se navrhovatel dovolává, a návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu stejnopisů ( zákona). Konečně stěžovatel nebyl zastoupen advokátem ( zákona). Na základě uvedených skutečností Ústavní soud stěžovatele na nedostatky návrhu upozornil a stanovil mu lhůtu k jejich odstranění do 1. 6. 2002.

Dopisem ze dne 20. 5. 2002 stěžovatel sdělil, že se mu dosud nepodařilo zvolit si advokáta a neví, jak dále postupovat. Ústavní soud stěžovateli doporučil obrátit se na Českou advokátní komoru a zároveň mu prodloužil lhůtu k odstranění nedostatků ústavní stížnosti do 10. 7. 2002.

Ve shora uvedené prodloužené lhůtě stěžovatel nedostatky své ústavní stížnosti neodstranil, neodstranil je ani do dnešního dne. Zejména nesplnil požadavek § 30 odst. 1 zákona, podle kterého účastník řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem. Jeho ústavní stížnost nesplňuje náležitosti ústavní stížnosti, které zákon požaduje. Jsou tedy splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona, podle kterého soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení usnesením návrh odmítne, neodstranil-li stěžovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Na základě uvedených skutečností byla ústavní stížnost stěžovatele odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. října 2002

JUDr. František Duchoň

soudce Ústavního soudu