Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 47/02

Ústavní soud rozhodl dne 15. října 2002 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Evy Zarembové a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Pavla Varvařovského ve věci ústavní stížnosti M. F., zastoupeného JUDr. L.R., advokátem, proti usnesení Krajského osudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2001, čj. - 35,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že zamítnutím jeho stížnosti proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 8. 10. 2001, čj. - 4, Krajský soud v Ostravě porušil jeho ústavně zaručená práva zakotvená v , 2, 5 d, přičemž zpochybňuje existenci vazebních důvodů dle ustanovení § 67 odst. 1 písm. a), b), c) trestního řádu a tvrdí, že okresní soud své závěry řádně neodůvodnil, pohyboval se pouze v obecné rovině a neoznačil konkrétní důkazy svědčící proti němu. Z výše uvedených, jakož i z dalších, důvodů, stěžovatel navrhuje, aby Ústavní soud ústavní stížností napadené rozhodnutí zrušil.

Ze spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku, sp.zn. , Ústavní soud zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 8. 10. 2001, čj. -4, bylo stěžovateli prodlouženo trvání vazby do 22. 4. 2002. Stížnost proti tomuto usnesení byla dne 14. 11. 2001 usnesením Krajského soudu v Ostravě, čj. , zamítnuta z důvodu podání neoprávněnou osobou.

Ústavní soud po prostudování podstatných částí spisového materiálu dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Krajský soud nepochybně mylně usoudil, že stížnost proti uvedenému usnesení okresního soudu podal stěžovatelův právní zástupce svým jménem, ačkoli v jejím záhlaví bylo jasně uvedeno, že obviněným je stěžovatel a JUDr. L. R. je jeho obhájce. Není tedy jakýchkoli pochyb o tom, že krajský soud měl uvedenou stížnost věcně projednat. Ústavní soud při svém rozhodování však musí vždy zvážit, zda určité pochybení je, ve světle všech ostatních okolností případu, způsobilé posunout stěžovatelovu věc do ústavněprávní roviny. V tomto případě tomu tak není, neboť stěžovatel v následném průběhu řízení podal žádost o propuštění z vazby, která byla dne 16. 1. 2002 zamítnuta usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku, sp.zn. . Stěžovatelova stížnost proti uvedenému rozhodnutí byla dne 8. 2. 2002 zamítnuta usnesením Krajského soudu v Ostravě, čj. -20. V tomto případě se již krajský soud podanou stížností věcně zabýval a následná ústavní stížnost proti jeho rozhodnutí byla Ústavním soudem odmítnuta usnesením ze dne 13. 8. 2002, sp.zn.

, jako zjevně neopodstatněná.

Vzhledem k těmto okolnostem je Ústavní soud nucen konstatovat, že výše uvedené pochybení Krajského soudu v Ostravě není způsobilé posunout stěžovatelovu věc do ústavněprávní roviny, neboť rozhodnutí Ústavního soudu by navíc postrádalo jakoukoliv funkci.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím nebyla ústavně zaručená práva stěžovatele nijak dotčena. Vzhledem k tomu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost, v souladu s ustanovením o Ústavním soudu, ve znění , odmítnout jako zjevně neopodstatněnou.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 15. října 2002

JUDr. Eva Zarembová

předsedkyně senátu