Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 327/02

Ústavní soud ČR rozhodl mimo ústní jednání o návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti navrhovatele V., právně zastoupeného JUDr. V. Š., advokátem, proti jinému zásahu veřejné moci,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 22. 5. 2002 domáhal toho, aby Ústavní soud nálezem přikázal Finančnímu úřadu v České Lípě, aby zahájil řízení o osvědčení splnění podmínek neplatnosti výzvy, čj. 61470/99/172930/552 (nedatováno), čj. 17222/00/172930/669, ze dne 30. 12. 1999, čj. 11639/00/172930/669, ze dne 24. 2. 2000 a dále neplatnosti platebního výměru č. 42/00 na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 1996, čj. 56907/00/172921/0696 ze dne 27.11.2000 a neplatnosti platebního výměru na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 1997, čj. 56889/00/172921/069, ze dne 27. 11. 2000.

Návrh byl odůvodněn tím, že Finanční úřad v České Lípě provedl u navrhovatele kontrolu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období 1996-1998. V průběhu daňového řízení vydal výzvy, čj. 61470/99/172930/552, ze dne 30. 12. 1999, čj. 17222/00/172930/669 (nedatováno) a čj. 11639/00/172930/669, ze dne 24. 2. 2000. K přímému placení správce daně vyměřil navrhovateli daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti platebními výměry, č. 42/00 56907/00/172921/0696, ze dne 27. 11. 2000 a čj. 56889/00/172921/069, ze dne 27. 11. 2000. Podáním ze dne 21. 2. 2002 se navrhovatel postupem podle , o správě daní a poplatků domáhal u správce daně ověření splnění podmínek neplatnosti všech uvedených rozhodnutí. Správce daně sdělením, čj. 21589/02/172910/0030, ze dne 3. 4. 2002 ověření podmínek neplatnosti odmítl.

Podle navrhovatele bylo uvedeným postupem zasaženo do jeho základních práv daných a d (dále jen " ") a y. Podle navrhovatele tak došlo k jinému zásahu veřejné moci, který vzhledem k neexistenci vykonatelného správního rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky.

Z vyjádření Finančního úřadu v České Lípě ze dne 8. 7. 2002 Ústavní soud zjistil, že v průběhu kontroly daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků za zdaňovací období 1996-1998 byl navrhovatel vyzván k prokázání tvrzených skutečností. Vzhledem k tomu, že nedoložil všechny údaje potřebné pro stanovení výše daně, správce daň doměřil na základě pomůcek. Proti příslušným rozhodnutím podal navrhovatel odvolání. Odvolací orgán - Finanční ředitelství v Ústí nad Labem dne 8. 1. 2002 rozhodnutími, čj. 10899/110/2001 a čj. 10899a/110/2001 napadené platební výměry změnilo tak, že daňovou povinnost zvýšilo. Uvedená rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem napadl navrhovatel mimořádnými opravnými prostředky a správními žalobami. O opravných prostředcích ani o správních žalobách dosud nebylo rozhodnuto.

Z přípisu právního zástupce navrhovatele ze dne 12. 9. 2002 Ústavní soud zjistil, že navrhovatel napadl citovaná rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem žalobami, vedenými u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. a .

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

Pojem jiného zásahu orgánu veřejné moci nutno chápat tak, že zpravidla půjde o převážně jednorázový, protiprávní, a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním ústavně zaručeným právům (svobodám), který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem (výsledkem) řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení; z této fakticity musí posléze vyplynout, že důsledkům "takového zásahu orgánu veřejné moci", neplynoucímu z příslušného rozhodnutí, nelze čelit jinak než ústavní stížností, příp. nálezem Ústavního soudu, obsahujícím zákaz takového zásahu. Tato podmínka není přirozeně splněna tam, kde poškozenému je k dispozici obrana daná celým právním řádem republiky. Jak vyplývá ze spisového materiálu, navrhovatel se obrátil se správní žalobou na obecný soud, který přezkoumává zákonnost napadených rozhodnutí. Součástí přezkumu je i posouzení jejich případné neplatnosti. Z tohoto hlediska je ústavní stížnost předčasná, neboť uvedená rozhodnutí jsou přezkoumávána soudem a Ústavní soud v činnosti soudu neshledal žádné průtahy. Požadavek navrhovatele, aby za daných okolností Ústavní soud nařídil Finančnímu ředitelství v České Lípě zahájit řízení o rozhodnutích, která jsou předmětem soudního přezkumu, je neopodstatněný.

Ústavní soud jen na okraj poznamenává, že řízení o osvědčení splnění podmínek neplatnosti napadených rozhodnutí, bylo ve smyslu ust. § 21 odst. 1 zákona o daních z příjmů zahájeno dnem podání učiněném navrhovatelem, takže v tomto smyslu je návrh zmatečný.

Článek 36 y jehož porušení navrhovatel namítal, zakotvuje právo na tzv. spravedlivý proces, tedy právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Ze spisového materiálu vyplývá, že navrhovateli nebylo bráněno, aby se obrátil se žalobou na obecný soud, což také učinil a sporná rozhodnutí orgánů finanční správy jsou předmětem rozhodování obecného soudu v rámci správního soudnictví. Pokud namítá, že orgány finanční správy nerozhodují ve věci osvědčení splnění podmínek neplatnosti napadaných rozhodnutí, je neplatnost těchto rozhodnutí posuzována obecným soudem ve zmíněném řízení, kde může být napraveno i případné pochybení. Z tohoto důvodu Ústavní soud dospěl k závěru, že navrhovatel v souzené věci nevyčerpal ve smyslu ust. všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Na základě výše uvedených skutečností Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle písmeno e), , jako nepřípustný, odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. října 2002