Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 336/2000

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky Mgr. M. M., advokátky správkyně konkurzní podstaty úpadkyně O. P., a.s., zastoupené advokátem JUDr. J. U., o ústavní stížnosti proti výroku sub. I rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2000, čj. -59, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností ze dne 1. 6. 2000 se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného výroku rozsudku Městského soudu v Praze. Domnívá se, že jím bylo porušeno základní právo úpadce na ochranu vlastnictví a na poskytnutí reálné a efektivní ochrany práv soudem ve spravedlivém procesu, neboť soud svým postupem v řízení a rozhodnutím porušil normy hmotného i procesního práva ( a d a y ČR).

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s přiloženým rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2000, čj. -59, nyní napadeným ústavní stížností, a usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2000, čj. -54, a zjistil následující.

V projednávané věci se v řízení před obecnými soudy domáhaly žalobkyně O. P., a.s., a JUDr. J. V., proti žalované společnosti C-majetkový fond, a.s., určení vlastnického práva ke specifikovaným nemovitostem. Stěžovatelka, jak sama uvedla, podává ústavní stížnost za žalobkyni O. P., a.s., nyní úpadkyni, na jejíž majetek byl usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2000, čj. -54, prohlášen konkurz. Stěžovatelka byla tímto usnesením ustanovena konkurzní správkyní uvedené úpadkyně.

Ústavní soud také zjistil, že v projednávané věci dosud probíhá řízení o dovolání stěžovatelky. Podle sdělení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 9. 2002 byla věc vrácena soudu prvního stupně doposud bez věcného rozhodnutí s tím, aby stěžovatelku vyzval k vyjádření, zda navrhuje ve smyslu pokračování řízení.

Uvedenou skutečnost ovšem shledal Ústavní soud pro vlastní posouzení ústavní stížnosti irelevantní. Dospěl totiž k závěru, že byla podána osobou zjevně neoprávněnou. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). Ústavní stížnost je tedy oprávněna podat pouze ta fyzická nebo právnická osoba, která byla účastníkem řízení, z něhož napadené rozhodnutí vzešlo. V daném případě je nesporné, že účastníkem řízení, kterého se ústavní stížnost týká, není stěžovatelka, byť ustanovená do funkce správce konkurzní podstaty O. P., a.s., ale tato společnost sama. Stěžovatelka je tedy osobou k podání ústavní stížnosti neoprávněnou. Tento závěr se shoduje i s dosavadní judikaturou Ústavního soudu (srov. např. usnesení

sp. zn.

).

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2002 JUDr. Jiří Malenovský

soudce zpravodaj