Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 127/01

Ústavní soud rozhodl dne 24. září 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele Ing. H.T., zastoupeného JUDr. O.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. listopadu 2000, č. j. -84, a Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 1999, č. j. -68, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozsudků, jimiž byl zavázán k povinnosti zaplatit žalobci částku 310.473,-Kč, když tato představovala podíl 1/3 z daňového nedoplatku a penále zaplaceného členem sdružení, ve kterém však ukončil činnost již v roce 1995. Poukázal na závěry odvolacího soudu, dle nichž soud není oprávněn hodnotit rozhodnutí příslušného finančního úřadu o vyměření dluhu na dani, a poněvadž soudy nevzaly v úvahu jeho námitky uplatněné v řízení, v napadených rozhodnutích spatřuje porušení základních práv, zakotvených v a d

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -84, a usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. -111 bylo zjištěno, že stěžovatelem podané dovolání proti rozsudku soudu II. stupně bylo Nejvyšším soudem ČR dne 24. června 2002 odmítnuto. Krajský soud v Hradci Králové na základě odvolání přezkoumal rozsudek a opravné usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. září 1999, jímž byl navrhovatel zavázán k zaplacení 310.473,-Kč, úroků z prodlení a nákladů řízení. V odůvodnění rozhodnutí, kterým ve věci povinnosti uhradit žalobci částku 310.473,-Kč výrok potvrdil, ve zbývající části zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, se vypořádal se všemi

námitkami v odvolání uplatněnými, když podrobně vysvětlil, proč povinnost vzniklá jako nedoplatek daně za rok 1993 a 1994, vyměřená v roce 1996 spolu s příslušným penále, stíhá i žalovaného, tj. stěžovatele, byť ze sdružení, v jehož rámci společně podnikal, byl v roce 1995 vyloučen. Nebylo také zjištěno pochybení při aplikaci § 829, § 835 odst. 2, § 840 a § 511 obč. zákona či § 135 odst. 2 obč. soudního řádu.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. září 2002