Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 482/02

Ústavní soud rozhodl dne 12. září 2002 ve věci ústavní stížnosti Tělovýchovné jednoty Sokol P., zastoupené JUDr. M. R., advokátem, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2002, čj. -173,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Ústavního soudu stěžovatelka uvádí, že tímto usnesením byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v a y ČR, d, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. To proto, že stěžovatelce nebyla dána možnost navrhnout vyslovení přípustnosti dovolání, když rozsudek byl vynesen bez dalšího, tj. aniž by účastníci mohli předvídat, že k vydání rozhodnutí ve věci samé již dojde. Z těchto, jakož i dalších, důvodů domáhá se proto zrušení napadeného usnesení.

Z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 4 Ústavní soud zjistil, že vydání rozsudku Městského soudu v Praze, jako soudu odvolacího, ze dne 30. 1. 2001, čj. -147, -147, předcházelo jednání z téhož dne, při němž byl referován podstatný obsah rozsudku a opravného usnesení, právní zástupce stěžovatelky odkázal na podané odvolání, doplněk k němu, jakož i na zákon k půdě. Právní zástupce žalobců rovněž přednesl závěrečný návrh, přičemž zástupci obou stran požádali o přiznání náhrady nákladů řízení. Nejvyšší soud ČR v napadeném usnesení, kterým stěžovatelčino dovolání podle ustanovení , , ve znění před novelou, pro jeho nepřípustnost odmítl. V jeho důvodech dovodil, že stěžovatelka nepodala návrh na vyslovení přípustnosti dovolání, ačkoli tak měla možnost učiniti až do vynesení rozsudku - podle názoru vysloveného v napadeném usnesení došlo k dodržení podmínek uvedených v , vykazujícího určité rozdíly od ustanovení

Také Ústavní soud má za to, že při jednání před odvolacím soudem byly dodrženy všechny podmínky uvedené v ustanovení , ve znění před novelou, že to byla naopak stěžovatelka, jež se zbavila možnosti přezkumu napadeného rozhodnutí Nejvyšším soudem ČR proto, že nepodala návrh na vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu třeba proto míti za to, že stěžovatelka poslední prostředek k ochraně svého práva nevyčerpala. Z uvedených důvodů proto Ústavní soud její ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění , odmítl.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 12. září 2002

JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj