Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 307/02

Ústavní soud rozhodl dne 17. září 2002 v senátě složeném z předsedy

JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky D. p. hl. m. Prahy, akciové společnosti, zastoupené JUDr. J. B., advokátem, proti rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2002, sp. zn. , ze dne 27. února 2002, sp. zn. , ze dne 27. února 2002, sp. zn. , ze dne 27. února 2002, sp. zn. , ze dne 19. dubna 2002, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. , ze dne 25. dubna 2002, sp. zn. , ze dne 15. května 2002, sp. zn. , ze dne 28. května 2002, sp. zn. , ze dne 2. května 2002, sp. zn. , ze dne 12. června 2002, sp. zn. , takto:

I. Ústavní stížnosti, vedené pod

sp. zn.

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

,

, se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod

sp. zn.

.

II. Ústavní stížnosti se odmítají.

Odůvodnění

I.

Ústavní stížnost stěžovatelky Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciové společnosti, proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2002 (-14), se spojuje k rozhodnutí s ústavní stížností

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2002 (-5),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2002 (-6),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. února 2002

(-6),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. dubna 2002 (-6),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. dubna 2002 (,

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. dubna 2002 (-12),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. dubna 2002

(-9),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 25. dubna 2002 (-9),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. května 2002 (),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. května 2002 (,

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 2. května 2002

(-7),

sp. zn.

proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. června 2002 (), a nadále budou vedeny pod

sp. zn.

.

Obdobně ústavními stížnostmi doručenými Ústavnímu soudu, obsahově i formálně shodnými, brojila stěžovatelka proti uvedeným rozhodnutím obecných soudů, protože jde

o věc, která má totožný skutkový základ věci, tak i právní aspekty s věcí ústavní stížnosti

sp. zn.

související; z důvodu hospodárnosti řízení je namístě o všech uvedených ústavních stížnostech rozhodnout společně ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona, ).

II.

Ústavními stížnostmi brojila stěžovatelka proti rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 10, kterými bylo vyhověno jejím žalobám o zaplacení částky 808,- Kč a současně bylo dle rozhodnuto o nákladech řízení tak, že obecný soud přiznal stěžovatelce náhradu nákladů řízení jen v nižší částce, když nepostupoval dle vyhl. č. , a z důvodu skutkové i právní jednoduchosti sporu aplikoval ust. , věta prvá, část věty za středníkem a postupoval podle ust. ve spojení s ,

a d), vyhl. č. Stěžovatelka nejen tvrdila, že obecný soud svými rozhodnutími porušil její práva vyplývající ze zákona, ale také že došlo k zásahu do jejich ústavně zaručených práv, a to především do práva vlastnit majetek (d), do práva na veřejné projednání věci (d) a postup obecného soudu byl tak v rozporu s d. Stěžovatelka proto navrhla, aby Ústavní soud rozhodnutí obecného soudu, jak vpředu jsou označena, svým nálezem zrušil.

Ústavní stížnosti jsou zjevně neopodstatněné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Ze samotných ústavních stížností, ani z obsahu napadených usnesení obecného soudu, zásah do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatelky shledán nebyl. Obvodní soud pro Prahu 10 v označených rozhodnutích o nákladech řízení postupoval v souladu s ustanovením , při hodnocení výše potřebných nákladů k účelnému uplatnění práva a při interpretaci předpisů jednoduchého práva ( vyhl. č. a vyhl. č. ) se neocitl v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a do práv stěžovatelky nezasáhl. Ústavní stížnosti jsou takto v podstatě jen projevem nesouhlasu stěžovatelky s rozhodnutími obecného soudu, přičemž pro shodnost posuzované materie, pro odůvodnění tohoto usnesení, zcela postačí odkázat na odůvodnění obsahově shodného rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 5. září 2002,

sp. zn.

.

Pro výše uvedené byly ústavní stížnosti stěžovatelky shledány jako zjevně neopodstatněné [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona] a bylo o nich rozhodnuto, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno, aniž by se jevilo účelné vést stěžovatelku k odstranění formální vady, spočívající v podpisu ústavní stížnosti advokátem i. s. (

,

).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 17. září 2002