Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 597/02

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Z. B., L. E., a M. M., zastoupených JUDr. K. P., advokátem, proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 6. 2002, čj. -127,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 11. 9. 2002 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 6. 2002, čj. -127, kterým byl zrušen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2001, čj. -102, pokud jím byla potvrzena část výroku rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 8. 2. 2001, čj. -85, ukládající žalovanému J. H. odstranit z parcely č. 1025/7 v Č. navážku zeminy a odpadu na úroveň okolního terénu, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; v uvedeném rozsahu byl zrušen též cit. rozsudek soudu prvého stupně.

Stěžovatelé tvrdí, že v řízení před Nejvyšším soudem ČR bylo porušeno jejich ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu a spravedlivý soudní proces, zakotvené v a d ("Listina"). Porušení spatřují v tom, že dovolací soud rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním i rozsudek soudu prvého stupně, zrušil, i když pro takový postup nebyly dány zákonné důvody. Takto se pravomocně skončená věc vrací po několika letech řízení na samý počátek, čímž dochází ke zbytečným průtahům v řízení. Dovolací soud dle jejich názoru přezkoumal správnost právního posouzení věci navíc nad rámec důvodů uplatněných v dovolání.

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, Ústavní soud dospěl k názoru, že se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní soud rozhoduje pouze o pravomocných rozhodnutích obecných soudů resp. jiných orgánů veřejné moci, která jsou, vzhledem ke své povaze, způsobilá zasáhnout do sféry ústavních práv či svobod ( zákona), za podmínky, že se jedná o konečná rozhodnutí ve věci, po vyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovatelům k ochraně jejich práv poskytuje ( zákona). V daném případě stěžovatelé budou mít po vydání nového rozhodnutí k dispozici opravné prostředky, a teprve až po jejich vyčerpání se mohou ústavní stížností obrátit na Ústavní soud, budou-li k tomu mít ústavněprávní důvody.

K námitce ohledně průtahů v řízení Ústavní soud uvádí, že zrušující rozsudek dovolacího soudu nepovažuje za zbytečné či neodůvodněné průtahy ve smyslu y. Rozhodováním o dovoláních plní Nejvyšší soud ČR svoje základní poslání, tedy sjednocování judikatury obecných soudů. To, že vícestupňové soudní řízení má za důsledek zpravidla delší řízení ve věci, vyplývá ze samé podstaty takového řízení, jakož i z kasačního principu, na kterém je mimořádný přezkum Nejvyšším soudem ČR založen. Neodůvodněné průtahy tedy nemohou spočívat ve využití instančního postupu, ale pouze v postupu konkrétního soudu (nenařizování jednání, bezdůvodné odročování atd.).

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2002

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj