Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 96/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jednoty, spotřebního družstva, právně zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti postupu Okresního úřadu v Teplicích, ve spojení s postupem Katastrálního úřadu v Teplicích, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel namítal, že postupem správních orgánů došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv a svobod. Konkrétně měl za to, že došlo k porušení y ČR, jakož i a d.

Uvedl, že dne 19. 7. 2000 a 26. 7. 2000 podal žádosti finančnímu referátu Okresního úřadu v Teplicích o změnu práva trvalého užívání na vlastnictví ve smyslu ustanovení , ve znění po novele ( ) ke dni 1. 7. 2001. Konstatoval, že dne 29. 6. 2001 byla rozeslána částka 85 Sbírky zákonů ČR, kterou byl vyhlášen , kterým se mění , o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění Stěžovatel poukázal na okolnost, že bodem 3. v čl. I části I. zákona , se zrušuje ustanovení , ve znění , částí druhou tohoto zákona se včetně označení hlav a nadpisů zrušuje také . nabyl účinnosti dnem 30. 6. 2001. Ve smyslu ustanovení , o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv, nabývají právní předpisy účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, pokud není stanovena účinnost pozdější.

Stěžovatel namítal, že vedoucí finančního referátu Okresního úřadu v Teplicích mu byly dne 24. 7. 2001 všechny žádosti vráceny s odůvodněním, že dnem 1. 7. 2001 ke změně práva trvalého užívání nedošlo.

Stěžovatel dále uvedl, že dne 23. 11. 2001 obdržel podání Katastrálního úřadu v Teplicích ze dne 21. 11. 2001, č. j. Z 3978/2001, kterým bylo stěžovateli sděleno, že katastrálnímu úřadu bylo doručeno zrušení práva trvalého užívání na LV č. 176 v k. ú. Duchcov. Dne 28. 11. 2001 bylo stěžovateli doručeno podání katastrálního úřadu ze dne 23. 11. 2001, č. j. Z 3959/2001, kterým bylo stěžovateli oznámeno, že v katastru nemovitostí byly vyznačeny změny na základě zrušení práva trvalého užívání nemovitostí, uvedených na LV č. 917 v k. ú. Řetenice a v k. ú. K. Stěžovatel dále konstatoval, že dne 28. 11. 2001 obdržel sdělení katastrálního úřadu ze dne 23. 11. 2001, č. j. Z-4019/2001, že v katastru nemovitostí byly vyznačeny změny na základě zrušení práva trvalého užívání v k. ú. Bílina.

Stěžovatel argumentoval zejména tím, že Českou republikou byla učiněna nabídka, že za určitých, zákonem určených podmínek, dojde ke změně práva trvalého užívání pozemků na vlastnictví. V důsledku změny právní úpravy, podle které postupoval jak Okresní úřad v Teplicích, tak i Katastrální úřad v Teplicích, byl stěžovatel připraven o právo trvalého užívání, které se svou kvalitou blížilo právu vlastnickému a které bylo zřizováno proto, že stát před rokem 1989 nechtěl na družstva převádět vlastnictví nemovitostí. Stěžovatel namítal, že postup správních úřadů odporuje , neboť se jednalo o řízení, ve kterých se rozhodovalo o právech stěžovatele, přičemž stěžovatel v řízení neměl žádných práv, a byl pouze informován o tom, že jeho právo bylo zrušeno. Tento postup, dle mínění stěžovatele, odporuje ustanovení , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů.

Ústavní soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda podání stěžovatele odpovídá stanoveným podmínkám , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ve smyslu ustanovení citovaného zákona je třeba ústavní stížnost pokládat za nepřípustnou tehdy, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

V dané věci Ústavní soud podotýká, že stěžovateli dosud zůstává zachována možnost se obrátit se svým návrhem na příslušný obecný soud, aby ve smyslu ustanovení zjistil, zda stěžovatelem namítaný právní vztah či právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Teprve po vyčerpání všech řádných a mimořádných opravných prostředků je Ústavní soud oprávněn se předmětnou věcí v ústavně právní rovině zabývat.

V návaznosti na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že návrh stěžovatele je nepřípustný, a proto jej ve smyslu ustanovení bez přítomnosti účastníků mimo ústní jednání usnesením odmítl.

S přihlédnutím k okolnosti, že uvedený návrh byl pro nepřípustnost odmítnut, nezabýval se již Ústavní soud dalším návrhem stěžovatele na zrušení právního předpisu, resp. části

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 19. září 2002

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu