Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 392/02

Ústavní soud rozhodl dne 5. září 2002, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, v senátě složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci navrhovatele I. S., zastoupeného JUDr. S. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2002, sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel svou ústavní stížnost odůvodnil tím, že se označeným rozhodnutím soudu cítí dotčen v základních právech, plynoucích z d a z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázal na důkazy, o něž obecné soudy opřely svá rozhodnutí o jeho vině na spáchání trestného činu podvodu ve stadiu pokusu, na jejich hodnocení a na důkazy, k nimž soudy nepřihlédly i když podle jeho přesvědčení šlo o důkazy podstatné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Městského soudu v Brně sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. března 2002, sp. zn. , zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Soud II. stupně se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými v odvolání a vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, proč shledal, že z úplného a řádného dokazování soud I. stupně vyvodil správná skutková zjištění. Také z obsahu označeného spisu nutno konstatovat, že soudy postupovaly v souladu s § 2 odst. 5 a 6 tr. řádu.

S ohledem na uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2002