Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 146/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Františka Duchoně o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. B. G., CSc., zastoupeného advokátem JUDr. Vladimírem Janouškem se sídlem v Plzni, Pod Vinicemi 2, proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 13. 7. 2001, sp. zn. a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 9. 2001, sp. zn. , takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

V záhlaví uvedeným usnesením potvrdil Krajský soud v Plzni usnesení Okresního soudu Plzeň-město, kterým soud nepřiznal stěžovateli - jako žalobci - osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel totiž ve stanovené lhůtě soudu věrohodným způsobem neprokázal své majetkové a sociální poměry a navíc je prý soudu obecně známo, že stěžovatel - ač je starobním důchodcem - nadále provozuje advokátní činnost.

Stěžovatel v ústavní stížnosti tvrdil, že napadenými usneseními porušily obecné soudy jeho základní právo podle d (dále jen ) neboť tím, že rozhodly o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, mu odňaly možnost domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu. Poukázal přitom na své majetkové poměry a namítal, že nemá peníze na zaplacení soudního poplatku.

Stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud napadená usnesení zrušil.

V průběhu řízení před Ústavním soudem právní zástupce stěžovatele Ústavnímu soudu oznámil, že jeho mandant zemřel. Tato skutečnost byla ověřena dotazem na správní odbor Úřadu městské části Praha 10. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že stěžovatel zemřel dne 30. 4. 2002.

Podle ustanovení , pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení a předpisy vydané k jeho provedení.

Podle ustanovení , věta prvá , jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle ustanovení , věta prvá , neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Protože stěžovatel po zahájení řízení o ústavní stížnosti zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení ( , , 2 ), zabýval se Ústavní soud otázkou, zda může v řízení pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o něž v řízení jde, jsou vázány podle hmotného práva na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právní nástupce.

V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel namítal, že obecné soudy tím, že nevyhověly jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků, porušily jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces. Z povahy těchto práv plyne, že se jedná o práva a svobody, jež jsou podle ústavního práva vázány na osobu stěžovatele, a nepřecházejí tudíž na jeho právní nástupce. Při posouzení dané otázky se Ústavní soud zabýval i povahou práva, jež bylo předmětem řízení před obecnými soudy. Vyšel mimo jiné z judikatury Nejvyššího soudu, podle níž přiznání práva na osvobození od soudních poplatků podle ustanovení nepřechází na zákonného právního nástupce účastníka (srov. Rc 14/76, Sb.s.r. 76, 6 - 7: 331). Aplikovatelnost příslušného ustanovení je totiž podmíněna existencí účastníka, jenž navrhuje, aby byl od povinnosti platit soudní poplatky osvobozen. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání pokračovat v řízení a soud je povinen řízení zastavit (srovnej např. nepublikované usnesení Ústavního soudu

ze dne 23. 7. 2002).

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení s odkazem na ustanovení , zastavit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 14. srpna 2002

JUDr. Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu