Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 730/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stížnosti Mgr. L. K., zastoupeného Mgr. S. Š., advokátem, v níž stěžovatel požaduje zakázat České advokátní komoře pokračovat v průtazích v kárném řízení vedenému proti němu pod sp. zn. , a přikázat České advokátní komoře v této věci neprodleně jednat a rozhodnout a současně umožnit složení advokátního slibu stěžovateli a provedení jeho zápisu do seznamu advokátů, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že dne 10. 2. 2000 bylo proti němu zahájeno Českou advokátní komorou (dále jen "ČAK") kárné řízení ve věci sp. zn. . Ačkoli byl stěžovatel ČAK k dispozici, první jednání kárného senátu ve zmíněné věci se konalo až dne 8. 6. 2001. Jednání však bylo odročeno na neurčito a do dne podání ústavní stížnosti neobdržel stěžovatel předvolání k dalšímu jednání. Dne 19. 11. 2001 složil stěžovatel úspěšně advokátní zkoušku a požádal o zápis do seznamu advokátů vedeného ČAK. Vzhledem k probíhajícímu kárnému řízení však ČAK odmítla stěžovatele do seznamu zapsat.

Stěžovatel je přesvědčen, že byl porušen d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Průtahy v kárném řízení ve svých důsledcích porušují d, tedy právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Rovněž tak je porušováno ust. d, neboť každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem nebyla jeho vina vyslovena. Kárné řízení je dle jeho názoru svou povahou řízením trestním.

K obsahu ústavní stížnosti se vyjádřila ČAK. Uvedla, že v mezidobí, dne 11. 1. 2002, vydala kárné rozhodnutí, jímž byl stěžovatel pravomocně zproštěn kárné žaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 31. 1. 2002. V důsledku tohoto rozhodnutí ČAK přípisem ze dne 6. 2. 2002 pozvala stěžovatele ke složení advokátního slibu s tím, že po složení slibu bude proveden jeho zápis do seznamu advokátů. Stěžovatel opírá svůj nárok o rozhodnutí předsedy ČAK ze dne 7. 12. 2001, č. j. 04-4841/2001, podle něhož se stěžovatel nezapisuje do seznamu advokátů. Proti takovému rozhodnutí se stěžovatel může obrátit žalobou na soud, aby o jeho právu rozhodl. Stěžovatel tak učinil, avšak až žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 7. 1. 2001, tedy po podání ústavní stížnosti. O této žalobě nebylo dosud rozhodnuto.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, ve svém a d) umožňuje tomu, kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů nebo komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl. Z cit. ustanovení je zřejmé, že posledním procesním prostředkem, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, je právě žaloba k obecnému soudu, v daném případě žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Pokud stěžovatel žalobu podal, je ústavní stížnost nepřípustná až do doby, kdy o ní bude soudem rozhodnuto.

Uvedené konstatování o nepřípustnosti ústavní stížnosti stěžovatele je o to více opodstatněné tím, že dle sdělení ČAK odpal důvod pro její podání, tj. stěžovateli bylo ČAK v jeho nároku vyhověno.

Na základě výše uvedeného tedy Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh nepřípustný a podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a mimo ústní jednání usnesením jej odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 19. srpna 2002

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu