Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 565/01

Ústavní soud rozhodl dnešního dne ve věci ústavní stěžovatele M. M., zastoupeného Mgr. J. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 5. 2000, sp.zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2001, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 30. 5. 2001, sp.zn. . Těmito rozsudky bylo rozhodnuto o svěření nezl. dcery stěžovatele po dobu před rozvodem do výchovy matky, stěžovateli bylo stanoveno výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně a byl upraven styk otce s dítětem.

Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že podal proti rozsudku Krajského soudu v Praze žalobu pro zmatečnost s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to z důvodů dle a f) a (dále jen " "). O této žalobě nebylo dosud rozhodnuto.

Jak vyplývá z ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Z obsahu ústavní stížnosti je zřejmé, že podstata námitek stěžovatele v ní uvedených je důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost podle ust. § 229 odst. 1 písm. c) a f) a § 229 odst. 3 o. s. ř, a že tedy posledním procesním prostředkem k ochraně práv stěžovatele je právě žaloba pro zmatečnost. V takovém případě lze ústavní stížnost považovat až do doby rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost za nepřípustnou (předčasnou).

Každý jiný přístup by zakládal zcela nežádoucí stav, kdy vedle sebe probíhají dvě řízení. Lhůta pro podání ústavní stížnosti v takové věci, jako je věc stěžovatele, tedy může začít plynout až po doručení rozhodnutí soudu o žalobě pro zmatečnost, pokud k ní budou ústavněprávní důvody. Z výše uvedených důvodů byl proto soudce zpravodaj nucen stížnost jako nepřípustnou odmítnout podle ustanovení .

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně 20. srpna 2002

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu