Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 370/02

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti P. H., zastoupeného Mgr. M. S., advokátkou, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. , rozhodnutí policejního prezidenta ve věcech služebního poměru ze dne 20. 9. 2000, č. 905 a rozhodnutí ředitele Policie ČR správy Jihočeského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 28. 6. 2000, č. 788,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví uvedená rozhodnutí. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2002, sp. zn. , byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí policejního prezidenta ve věcech služebního poměru č. 905 ze dne 20. 9. 2000. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí ředitele Policie ČR správy Jihočeského kraje č. 788 ze dne 28. 6. 2000, jímž bylo rozhodnuto o propuštění stěžovatele ze služebního poměru příslušníka Policie ČR z důvodu porušení služební přísahy zvlášť závažným způsobem podle ust. , o služebním poměru příslušníků Policie ČR, ve znění pozdějších předpisů.

Jak vyplývá z odůvodnění napadených rozhodnutí, uvedeného jednání se měl stěžovatel dopustit tím, že jako osoba určená podle , o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, pro stupeň utajení "Vyhrazené", sdělil neoprávněné osobě druh vozidla, které je používáno při výkonu služby, a nad rámec svých povinností získával informace z evidencí Policie ČR, které pak předal neoprávněné osobě.

Stěžovatel je toho názoru, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces garantované a odst. 2d, dále právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům ve smyslu y, a právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého života a na ochranu před neoprávněným shromažďování údajů o své osobě, jak to má na mysli a odst. 3d.

Soudce zpravodaj z přípisu Městského soudu v Praze ze dne 4. 7. 2002 a z doručenky založené v příslušném spise tohoto soudu zjistil, že napadený rozsudek se považoval podle ust. za doručený dnem 5. 4. 2002, ačkoliv fakticky byl převzat právní zástupkyní stěžovatele až 9. 4. 2002.

Z podání stěžovatele pak vyplývá, že ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě dne 6. 6. 2002.

Ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů ode dne doručení posledního prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. V daném případě je tímto prostředkem rozsudek Městského soudu v Praze, který byl stěžovateli doručen dne 5. 4. 2002. Lhůta k podání ústavní stížnosti tedy uběhla dnem 3. 6. 2002, neboť do zákonné lhůty pro podání ústavní stížnosti se započítává i den doručení příslušného rozhodnutí.

Ústavní soud proto musí konstatovat, že návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti byl podán opožděně, a vzhledem k tomu se ani nemohl zabývat meritorním obsahem ústavní stížnosti.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2002

JUDr. Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj